Banner Floater 160x600 - pozice 1
Banner Floater 160x600 - pozice 2
verze pro tisk

Colt 1911 - příběh legendy

7. únor 2016 Top Banner 660x132

Historie vzniku

Colt 1911 - příběh legendyColt 1911 - příběh legendy

Na přelomu 19. a 20. století většina moderních armád řešila zavádění do výzbroje nových pobočních zbraní – samonabíjecích pistolí. Ačkoliv se dnes může zdát, že vojska se spoléhají na palebnou sílu zcela jiných zbraní, než jsou právě pistole, ve skutečnosti v té době ještě bylo nedílnou složkou tehdejších armád jezdectvo. A v americkém jezdectvu stále zůstávala krátká palná zbraň hlavní útočnou zbraní – jezdec jednou rukou řídil koně, druhou střílel. Dlouhá desetiletí v této roli sloužil revolver, avšak s příchodem samonabíjecích pistolí začaly revolvery rychle zastarávat. Pistole se jevily jako daleko perspektivnější v řadě ohledů, měly větší palebnou kapacitu, rychlost střelby, snadněji se znovu nabíjely. Nebylo divu, že podobnou zbraň tedy požadovala i kavalerie Spojených států amerických.
Jedním ze zájemců byla též firma Colt, avšak ta měla v rukávu eso - Johna M. Browninga.
Zbrojovka dotáhla až k sériové výrobě a roku 1900 začala vyrábět pistoli Colt M 1900. Šlo o velkou pistoli s dlouhou, šestipalcovou hlavní a zásobníkem na sedm nábojů.

M1900(Colt M 1900)

Výběrových řízení bylo hned několik a Browning během několika let vyvinul mnoho další prototypů a mezitypů, které vedly od M 1900 ke známému M 1911. Nakonec se v posledním kole soutěže střely dvě zbrojovky a dvě pistole byl to tedy Colt M 1911 a pistole Savage.
Vše dopadlo následovně a komise to shrnula takto:
„Komise je toho názoru, že pistole Colt má převahu nad druhou předloženou zbraní, protože je spolehlivější, vytrvalejší, při výměně poškozených součástek se skládá lehčeji a je přesnější… Komise proto doporučuje, aby se předložená samonabíjecí pistole Colt s kalibrem .45 přijala jako výzbroj pěších a jezdeckých jednotek, vzhledem k její zřetelné převaze nad služebními revolvery i nad ostatními známými pistolemi, vzhledem k její mimořádné spolehlivosti a vytrvalosti a vzhledem k tomu, že splňuje všechny stanovené požadavky.“

Pistole samotná

Colt 1911 je samonabíjecí pistole celoocelové konstrukce s uzamčeným závěrem a jednočinným spoušťovým ústrojím.  Které je dodnes považováno za jedno z nejlepších na světě. Pojistným mechanismem je zde mimo jiné i známá dlaňová pojistka. Dnes se zdá toto řešení jako archaické, na počátku 20. století však bylo použití dlaňových pojistek celkem běžné. Jde o automatickou pojistku, která se samočinně aktivuje ve chvíli, kdy není správně stisknuta rukojeť zbraně.
Všechny ovládací prvky byly situovány pouze na levé straně pistole, pro ovládání palcem pravé ruky. Zásobník je jednořadý a pojme 7 nábojů .45 ACP. Stejně jako u jiných Browningových pistolí i zde byly použity kontrolní otvory, umožňující rychlou kontrolu počtu nábojů v zásobníku.

Základní takticko-technická data pistole Colt M 1911:
Ráž                                               11,48 mm
Délka                                            217 mm
Výška                                            139 mm
Šířka                                             33,2 mm
Délka záměrné                               163,5 mm
Délka hlavně                                  127,6 mm
Hmotnost s prázdným zásobníkem   1 100 g
Kapacita zásobníku                         7 nábojů .45 ACP

náboj

(porovnání nábojw 9mm a .45ACP)

Jeden z nejslavnějších pistolových nábojů světa a po náboji 9mm Luger druhý nejrozšířenější na světě. Jeho úspěch byl úzce vázán na slávu pistole Colt 1911 a tak byl oblíben zejména v USA. V ozbrojených silách USA pro něj byly komorovány také samopaly Thompson. Náboj stále používají speciální jednotky amerických ozbrojených sil.
Po dlouhou dobu byl také měřítkem účinnosti obranného střeliva. Ačkoliv je těžké něco takového exaktně změřit, bývá mu připisován vyšší zastavující účinek než u ostatních nábojů s podobným výkonem. Současně nedisponuje tak vysokou průbojností jako jiné náboje, takže je podstatně sníženo riziko prostřelení protivníka a ohrožení případných nezúčastněných osob. Proto je velmi oblíben jak u civilistů, tak mezi americkými policejními a zásahovými jednotkami. Pro náboj je přizpůsobena i řada moderních samopalů.

Colt M 1911 ve službě

Pistole Colt M 1911 byla oficiálně přijata do výzbroje amerických ozbrojených sil 29. 3. 1911.   Není přesně známo, kdy byla poprvé použita v boji ale jsou záznamy z roku 1913 během bojů na Filipínách.
Největším bojovým vystoupením nové pistole se ovšem stalo až její nasazení do bojů v 1. sv. válce.  Podle očekávání se mimořádně osvědčila. Colt M 1911 byl spolehlivý a odolný, nevadila mu špína ani bláto a výkon náboje .45 ACP byl  v té době  považován za bezkonkurenční.
Pověstným se stal zejména výkon seržanta A. Yorka, příslušníka 328. pěšího pluku, jenž byl 8. 10. 1917 napaden šesti německými vojáky s nasazenými bajonety a všechny zlikvidoval šesti rychlými a přesnými ranami ze své „devatenáct set jedenáctky.“
Během první světové války se také uskutečnily zajímavé speciální zakázky pro zahraničí. Pro carské Rusko bylo v letech 1915-16 vyrobeno 51 100 pistolí. Dalších si koupili Britové, také Argentina, Norsko a Kanada.

WW2

(voják s Coltem 2.sv.válka)

M 1911 A1

Zkušenosti z bojového nasazení pistole M 1911 si nicméně vyžádaly drobné změny v designu zbraně, na kterých se pracovalo od počátku 20. let a roku 1923 byly schváleny k výrobě. Ony změny byly zaměřeny především na zlepšení úchopu a technologické zjednodušení výroby.
Během válečných let se pistole stala skutečným "spotřebním zbožím," některé díly vůbec nebyly kaleny a plánovaná životnost byla garantována na pouhých 500 výstřelů.
Výroba modelu 1911 A1 byla ukončena roku 1945, přičemž vzniklo bezmála 2,75 milionu kusů. Ve všech dalších konfliktech, které USA vedly, se pak už pouze braly zbraně ze starých zásob. Pistole vydržela ve službě až do roku 1985, kdy byla nahrazena pistolí Beretta M9. Důvodem přezbrojení byla nejenom technická zastaralost pistolí M 1911/1911A1, ale také snaha o sjednocení střeliva v rámci ozbrojených sil států NATO (9 mm Luger), zvýšení palebné kapacity a bezpečnosti.
Model 1911 (potažmo 1911A1) tedy vydržel ve službě ohromujících 74 let. Není divu, pistole v okamžiku svého vzniku vysoce převyšovala všechny ostatní zbraně ve své třídě. Jediným vážným konkurentem jí mohla být německá pistole P.08 Parabellum, která však byla podstatně dražší a méně spolehlivá.
Během druhé světové války M 1911 stále ještě patřil ke světové špičce a v době války ve Vietnamu byl pořád považován za plně vyhovující. Teprve s příchodem moderních velkokapacitních pistolí v polovině 70. let Browningova konstrukce zastarala.
Služební kariéra M 1911 však přesto zcela neskončila. V ozbrojených konfliktech v Iráku a Afghánistánu počátkem 21. století nastala zajímavá paralela s událostmi starými sto let. V těchto konfliktech nastaly stížnosti amerických vojáků na zastavující účinek nábojů 9 mm, kterými střílí Beretta M9. Vojáci opět volali po zavedení ráže .45. Americká armáda tedy vypsala výběrové řízení na opětovné přezbrojení krátkých palných zbraní, tentokrát však požadovala ráži .45. Soutěž vyhrála firma Heckler & Koch s jejím modelem Mk23 SOCOM. Bohužel se však v rozpočtu nenašlo dost peněz pro komplexní přezbrojení. Pistole HK tedy obdržely pouze speciální jednotky, ovšem s tímto stavem se odmítla smířit námořní pěchota, která přišla se zajímavým řešením.

socom

(Mk23 SOCOM)

Jejich zbrojíři objížděli sklady, ze kterých vybírali nejlepší kusy starých dobrých „devatenáct set jedenáctek“, tyto kusy rozebrali, prohlédli, zaleštili vnitřní součástky, vyladili spoušťový mechanismus a osadili je sadou nových součástí. Poté byly pistole označené jako MEU (SOC) a odesílány k bojovým jednotkám. Trochu nemotorné označení je zkratka slov Marine Expeditionary Units (Special Operations Capable), čili pistole Expedičních jednotek námořní pěchoty (vhodná pro zvláštní operace).
Mariňáci jsou s nimi spokojeni, uvádějí, že Beretta M9 je dobrá služební a obranná zbraň, avšak pro útočné operace (zejména vnikání do stísněných prostor domů a jeskyní, kde je obtížné manévrovat s útočnou puškou) je nová MEU (SOC) výhodnější pro vyšší zastavující účinek.
S tímto názorem se ztotožňuje také řada příslušníků amerických policejních zásahových jednotek, které často používají právě různé typy pistolí na bázi modelu 1911. Jejich požadavky jsou totiž značně odlišné od požadavků běžného řadového policisty.
Naproti tomu příslušník zásahové jednotky zpravidla ví, jakou situaci bude řešit a vstupuje do ní se zbraní již připravenou ke střelbě. Ačkoliv tyto jednotky obvykle dávají přednost palebné síle samopalů, někdy si situace žádá, aby levá ruka zůstala volná (např. pro nesení štítu, pokládání výbušnin), a tehdy právě přichází ke slovu pistole. O úspěchu či neúspěchu akce (obzvláště při záchraně rukojmích) zpravidla rozhodují pouze jeden nebo dva bleskové, chirurgicky přesné výstřely. Veteráni jednoznačně upřednostňují přesnost, rychlost střelby a vysoký zastavující účinek. Jsou přesvědčeni, že to je vše, co právě 1911 je schopna poskytnout nejlépe.

Jak se zdá, služební kariéra starého Coltu ještě není definitivně u konce.

MEU (SOC)

(Colt MEU-SOC)

Linkuj.cz!
Reklama

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 5 hvězdiček / Hodnoceno: 8x


Čtěte také...

pohled zevnitř - Colt 1911

pohled zevnitř - Colt 1911

Kvalitně zpracované video zpomalené střelby z legendární pistole, která už od Druhé světové války má jméno, které prostě uchu dobře zní "Devatenácetjedenáctka." Pistole byla speciálně upravena, aby ve videu byl lépe vidět mechanismus při střelbě.

Před 180 lety byl vyroben první revolver značky Colt

Před 180 lety byl vyroben první revolver značky Colt

Před 180 lety, 5. března 1836, byl ve státě New Jersey vyroben první revolver značky Colt. Jeho vynálezce s ním neměl okamžitý úspěch, ale nakonec se jeho zbraň stala nejprodávanější své doby a jeho jméno „Colt,“ synonymem pro tyto krasavce s pěti či šesti náboji ve válci.


Tank T-34 - počátky jedné legendy

Tank T-34 - počátky jedné legendy

Myslím, že není nutno nějak extra představovat, kdo nezná tenhle tank musí žít někde v jeskyni, protože T-34 je legenda, kterou zná snad každý. T-34ka to na začátku neměla lehké, komise ji házela pod klacky pod "pásy" a málem byl vývoj zastaven. Všichni ale víme, že to nakonec byl happy end, ne však…