Banner Floater 160x600 - pozice 1
Banner Floater 160x600 - pozice 2
verze pro tisk

Roy P. Benavidez - neuvěřitelný příběh vojáka

19. červenec 2015 Top Banner 660x132

Dnes tady máme naprosto neuvěřitelný a drsný článek o jednom vojákovi ze Speciálních jednotek - Roy Benavidez. Dočtěte to až do konce, opravdu to stojí za přečtení. 

Měla to být jednoduchá průzkumná mise. Malý tým ultra-elitních prdel nakopávajících amerických zelených baretů, infiltrující hluboko do husté džungle několik mil za Kambodžskou hranicí v super tajné stealth misi která měla za úkol zjistit pohyb Severovietnamské armády. Když se vrtulníky vrátily zpátky na základnu, vypadalo to jako by prošly obrovskou mikrovlnkou přesně o velikosti právě toho vrtulníku, bylo jasné že věci nešly tak hladce pro chlapy z 1st Special Forces.

Roy P. Benavidez - neuvěřitelný příběh vojákaRoy P. Benavidez - neuvěřitelný příběh vojáka

33-letý Master Sergeant Roy P. Benavidez byl zrovna mimo službu, a byl v kostele, když boje začaly, ale posledních 10 minut strávil úzkostlivým poslechem radiokomunikace z fronty. 12-členné družstvo Zelených Baretů se dostalo do těžké přestřelky, a v tom zjistili že jsou obklíčení a přibiti na místě celou brigádou Severovietnamské armády - někde okolo 500 až 1500 vojáků, kteří neměli náladu na to dát si zbraně na záda a zdvořile se zeptat američanů, proč sakra chodili kolem východní Kambodži s M16, foťáky, a vysílačkami. Téměř každý muž v americké jednotky byl zabit nebo raněn už v prvních vlnách souboje, a 3 záchranné vrtulníky poslané aby je odtamtud dostaly, byly odraženy těžkou nepřátelskou palbou těžkých kulometů a RPG.

Ale je zde jedna věc, kterou byste asi měli vědět o U.S. Army Special Forces, je to ta, že Zelení Bareti se moc dlouho nepoflakují kolem když jde o nakopávání zadků, a ani za nic nenechají raněného kamaráda za sebou. Takže když Sergeant Benavidez viděl zbytky poškozených vrtulníků, věděl co musí udělat. Nebyla žádná zatracená cesta aby nechal své dobré přátele - bratry - zemřít samotné někde venku uprostřed džungle obklopené nepřítelem. Byť mimo službu, Texasan vzal svou pušku, tolik zdravotních báglů kolik mohl unést, a naskočil na první vrtulník který letěl na přední linii. Možná že sám tu celou brigádu neudrží, ale to nejmenší co může udělat, je to zkusit.

Když helikoptéry dosáhly zóny výsadku, Benavidez viděl shora situace na zemi dobře a zřetelně. A to co viděl rozhodně nebyla hromada jednorožčů a duh na krásné louce s hromadou holek nahoře bez. Každý chlap ze Special Forces jednotky byl raněn, hromada již neschopna boje díky zraněním, a byli kompletně obklíčeni nepřáteli a palbou z minometů a těžkých zbraní. Benavidez, kterého znali pod badass přezdívkou Tango Mike-Mike, věděl že tihle chlapi už se nedokážou dostat do odletové zóny, a na druhou stranu Severovietnamské hrozby znamenaly, že helikoptéry se nedostanou ani za nic poblíž jejich místa aniž by se proměnily v prach.

Takže Sergeant Roy P. Benavidez udělal něco, co by většina normálních lidí nikdy nevzala v potaz ani jako myšlenku - řekl pilotovi aby ho vysadil na nejbližší volné ploše. Možná že to byl jen jeden obklíčený Zelený Baret nepřítelem, ale to byl i John Rambo - a zatímco Tango Mike-Mike nikdy nevyhodil do vzduchu týpka za pomocí explozivního šípu, podobnosti mezi těmito dvěma muži měly brzy přijít vojákům NVA zřejmé, a zároveň smutné pro ty kteří mu budou stát v cestě.

Benavidez vyskočil dolů z helikoptéry do trávy pod ním, jeho puška přes rameno, a jeho ruce naložené tolika lékárničkami kolik jen mohl unést. Tento drsný chlap, sám, se rozhodl sprintovat 75 metrů pod těžkou nepřátelskou palbou, probil si svou cestu skrze pole svítících střel, a uvrhl jednotky NVA do pohledu kdy si říkali "Kdo sakra je ten chlápek?", a neodvrátil mezitím svůj zrak ani na vteřinu od úkolu.

Když Benavidez dosáhl pozice Zelených Baretů, dostal už pár střel a nějaký šrapnel do obličeje, rukou, hlavy, tak byl stále schopen ukousnout nepříteli obličej a přetransformovat ho do beztvaré kaše. Situace nebyla dobrá - každý byl zle zraněn (Včetně jednoho badass válečníka, který stále nějak bojoval i přestože měl vystřeleno oko), a teď to bylo na Benavidezovi, aby zorganizoval celý již značně dobitý tým a odrazil celou brigádu NVA vojáků sám.

Okamžitě vyrazil do akce. Obklíčen tisícovkou NVA jednotek útočících po něm z AK47, RPG, BFG, minometů, ručních granátů, a vším možným. Benavidez poskytl morfium a první pomoc raněným, a přesunul je do lépe bránitelné pozice, a řídil jejich palbu na nepřátelské týmy. Navzdory tvrdému boji, Benavidez svou zbraní střílel jako divý, a když jeho M-16 došly náboje, vzal ze země AK od mrtvého NVA pěšáka, a pokračoval v jeho boji jednoho muže proti hordám komoušských bastardů. Podařilo se mu je držet dál, zatímco čistil cestičku pro tým, po které by mohli být odtaženi do bezpečí a vyzvednuti vrtulníkem. Jakmile byla cesta čistá, Benavidez hodil pár kouřových granátů, aby dal signál pilotovi helikoptéry, a když odvážný pilot přistál aby je odtamtud dostal, Benavidez osobně nesl několik mužů na místo vyzvednutí, a udělal celkem 6 výletů zpátky aby pomohl raněným vojákům a sebral tajné dokumenty, které byly omylem ztraceny v boji.

Zatímco poskytoval krycí palbu poslednímu Zelenému Baretu, stala se zlá náhoda - granát NVA přistál hodně blízko Benavidezovi, vyhodil Benavideze několik stop do vzduchu a pokryl mu záda šrapnely. Jakmile dopadl na zem, náboj z AK47 ho zasáhl do břicha. Ztratil vědomí, ale jen krátce.

Když přišel zpátky k vědomí o pár chvil později, viděl jen hořící, kouřící vrak v místě kde stála záchranná helikoptéra.

Teď byl Roy Benavidez válečník ve všech aspektech jeho života. Muž s Mexickými a Yaqui Indiánskými předky, jež bojoval s rasismem téměř každý den jeho dospělého života, tento chlap přežil i přestože ztratil oba dva rodiče když mu bylo 7 - kdy časy byly tvrdé a jídlo jen vzácně, vystoupil že střední školy aby pracoval v otrocké práci - sbíral bavlnu aby pomohl sobě a jeho bratrům a sestrám. V jeho 16 leté armádní kariéře, byl v hodně tvrdých situacích, ale vždycky se z nich dokázal dostat bez ohledu na jeho šance. O čtyři roky dříve, kdž byl ještě stále u 82. výsadkové, šlápl na pozemní minu při patrole - doktoři mu řekli, že už nikdy nebude chodit. Nejenže vyšel po SVÝCH přímo z nemocnice, ale pochodoval přímo do náborové kanceláře Zelených Baretů, a narukoval k speciálním jednotkám, přežil jeden z nejtěžších tréninků které Armáda Spojených Států mohla nabídnout. Tento chlap, se nikdy ani za nic nevzdal a tohle nebyla výjimka. Pokud by se ho NVA chtěla zbavit, měla by se hooodně snažit, o moc víc než ho "jen" 4x postřelit, vyhodit ho do vzduchu granátem, a sestřelit helikoptéru která pro ně přišla.

Během pár vteřin byl Sergeant Roy P. Benavidez zpátky na nohou, a vytahoval přeživší z hořícího vraku vrtulníku a organizoval vojáky aby vytyčili perimetr okolo helikoptéry. Po zkontrolování raněných přátel, rozdal munici mužům kteří ještě stále dokázali udržet pušku, a poskytl morfium a vodu těm, kteří ji potřebovali. Benavidez se poté vrátil k Herkulovu úkolu, odrazit celou brigádu NVA - v podstatě sám. Dostal další střelu do stehna, a velmi zle krvácel, rozhodl se zavolat rádiem leteckou podporu, útočné helikoptéry, a napalmové nálety jen pár metrů od nich.

Ve chvíli kdy přiletěla druhá sestava záchranných helikoptér, Tango Mike-Mike už bojoval téměř rovných 6 hodin non-stop. Jakmile helikoptéra kroužila nad přistávací plochou, začal Benavidez ještě jednou vytahovat muže a dávat je do helikoptéry. Když Severovietnamci viděli, že jejich nepřítel uniká, rozhodli se uskutečnit poslední obrovskou vlnu útoku aby se těch otravných Zelených Baretů zbavili navždy. S hrozivým řevem, z ničeho nic začali nepřátelé vybíhat ze všech stran s nasazenými bajonety.

Benavidez na ně čekal. Prošel toho příliš na to, aby prohrál.

V nepřehledném souboji muže proti muži, kde neplatila žádná pravidla, Roy Benavidez byl několikrát bodnut a jeho čelist byla zlomena pažbou, ale pořád nějak bojoval dále a snažil se odrazit hordu nepřátel již jen s pistolí, a bodákem v ruce zatímco se jeho přátelé dostávali do helikoptéry. V tuto chvíli Benavidez utrpěl 37 zásahů, bodnutí, a šrapnelů do různých částí těla, a použil poslední zbytek svých sil aby se vytáhl na palubu vrtulníku - poslední muž opouštějící bojiště. Helikoptéra, jež pro ně přiletěla byla kompletně prošpikovaná dírami, pokryta krví, a s téměř kompletní nefunkční technikou, ale i přesto se pilotovi nějak zázrakem podařilo odlepit od země a odletět do bezpečí. Benavidez ztratil vědomí hned potom, co se dozvěděl že letí do bezpečí.

Sergeant Roy P. Benavidez, člen 1st Special Forces byl oceněn za záchranu osmi mužů, doslova "holýma rukama" počas 6 hodinové non-stop bitvy. Když se na místo vracel po nějakém čase tým amerických vojáků, našli asi 30 prázdných děr po NVA s těžkými zbraněmi, a bojišti posetém tolika mrtvými nepřáteli, že neměli ani čas je spočítat.

Po přistání záchranných helikoptér na základně, bylo bezvládné tělo Roy Benavideze vyneseno z helikoptéry, a po předběžném ohledání zdravotníky, byl hrdina něžně uložen na nosítka a odvezen do koronerovy kanceláře.

Když zavírali zip na gumovém pytli, do kterého Benavideze dali, využil poslední zbytky své energie aby plivl doktorovi do tváře.

Skoro-mrtvý Benavidez byl okamžitě převezen na sál, a poté odvezen do Saigonu na několik měsíců intezivní rehabilitace. Obdržel ocenění "Distinguished Service Cross" za jeho heroický a neuveřitelný výkon, a když vyšly najevo celkové detaily bitvy po odtajnění, bylo ocenění vylepšeno na Medal of Honor (Medaile cti), nejvyšší možné vojenské ocenění kterého se dá dosáhnout. Žil až do svých 63 let.

Linkuj.cz!
Reklama

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4 hvězdiček / Hodnoceno: 6x


Čtěte také...

Jeden člověk, 2. světová válka a 3 armády - Neuvěřitelný příběh

Jeden člověk, 2. světová válka a 3 armády - Neuvěřitelný příběh

Během Druhé světové války bojoval ve třech armádách, za Japonce, Němce a ke konci války i za Rusi. Vše skončilo roku 1944, kdy byl mladý Korejec zajat Americkými výsadkáři. Při revizi zajatců se na vše přišlo…

Jak se změnila výzbroj vojáka za 1000 let? 13 fotek z různých období

Jak se změnila výzbroj vojáka za 1000 let? 13 fotek z různých období

Podívejte se na 13 fotografií, které vám o dějinách vojenství řeknou víc než většina učebnic dějepisu. Fotograf Thom Atkinson se rozhodl ukázat, jak se mezi lety 1066 až 2014 změnila výzbroj anglického vojáka. S pomocí historiků a fandů na rekonstrukce bitev vytvořil sadu fotografií, na níž je zachy…


Colt 1911 - příběh legendy

Colt 1911 - příběh legendy

Příběh pistole, která byla ve službě téměř 3/4 století a všichni ji znají, COLT 1911. Jaký byl jeho vznik a se kterou pistolí na začátku soupeřil? Co vše si zažil a proč byl nakonec nahrazen náš hrdina 1911 jehož otcem není nikdo jiný než John M. Browning si přečtěte v článku.

Příběh legendární pušky AK47 - dokument

Příběh legendární pušky AK47 - dokument

Myslím, že není třeba představovat, asi nejznámější puška světa jejíž silueta znají už mají kluci AK47. Nejvýznamnější východní zbraň 20. století. Jestli chcete vědět více, můžu dokument pouze doporučit.