Banner Floater 160x600 - pozice 1
Banner Floater 160x600 - pozice 2
verze pro tisk

Ruská Kaspická příšera – loď nebo letadlo

17. duben 2016 Top Banner 660x132

Světlo světa už spatřila 60titunová maketa a současně se rozběhly práce na 500tunovém stroji. Výroba má začít po roce 2020 v Nižním Novgorodu.

Ruská Kaspická příšera – loď nebo letadloRuská Kaspická příšera – loď nebo letadlo

Historie a ideály

Rusko začalo ekranoplány vyvíjet v 60tých letech minulého století. Ekranoplán se jevil jako nadějná vojenská technologie. Stroj se pohybuje několik metrů nad hladinou jako klasické vznášedlo a díky dynamickému přízemnímu efektu může dosahovat rychlosti až 500 kilometrů za hodinu. Na kratší vzdálenosti se dokáže vznést i do letové výšky normálních letadel.

Zjednodušeně řečeno - do rychlosti zhruba 70km/h se chová jako loď, okolo 100 kilometrů za hodinu jako vznášedlo a když rychlost vzroste nad 150 kilometrů za hodinu, vzlétne do vzduchu jako klasické letadlo.

1

Ekranoplán se díky výšce letu do deseti metrů nad hladinou dokázal vyhnout jak minám tak zátarasům. Současně byl nezasažitelný torpédy a ze země odpalovanými protiletadlovými a protilodními střelami, zničit jej mohly jen letecký řízené střely - alespoň podle představ konstruktérů, kteří byli jako obvykle (v sovětském prostředí) optimističtí až naivní. To se týkalo i předpokladu, že ekranoplán bude prakticky nezjistitelný radarovou technikou. To možná platilo pro sovětské radary; není vůbec jisté, jak by ekranoplán se svou bohatou architekturou obstál proti tehdejším západním.

Korabl Maket – první svého druhu

Stavbu prvního “ostrého” ekranoplánu zadalo sovětské námořnictvo v roce 1963. V loděnici Volga u Nižného Novgorodu začala stavba ekranoplánu KM (Korabl Maket), který se měl stát plnorozměrnou maketou budoucích bojových strojů. Byl to obrovský stroj s trupem dlouhým 90 metrů a vzletovou hmotností 544 tun. V té době se jednalo o největší létající stroj na světě.

Konstrukcí se jednalo o středoplošník s ocasními plochami ve tvaru T poháněný dvojicí motorů s tahem 107,8 kN upevněných po stranách ocasní plochy. Optimální letová výška byla mezi čtyřmi až 14 metry nad hladinou moře, cestovní rychlost byla 430 km/h, maximální až 500 km/h. Během letových zkoušek prokázal KM dobrou stabilitu a řiditelnost. Navzdory značným rozměrům dokázal zaletět překvapivě těsné zatáčky s velkým náklonem, při kterém se konec křídla na vnitřní straně zatáčky už dotýkal hladiny. KM byl několikrát přestavěn, ovšem v roce 1980 padl za oběť havárii.

2

Ekranoplán Lun

Byl to jediný ekranoláb, který nesl ofenzivní výzbroj, projekt začal v roce 1970 a měl být vyzbrojen protilodními řízenými střelami, schopný dosahovat rychlosti 500 km/h.

Cílem konstruktérů bylo vytvořit prostředek schopný rychlým letem v malé výšce napadat větší hladinové jednotky, případně malá námořní uskupení nebo lodní svazy. Ofenzivním prostředkem byla baterie šesti protilodních řízených střel 3M80 Moskit. Vzhledem k rozměrům odpalovacích kontejnerů bylo jediné vhodné místo k jejich umístění na hřbetě ekranoplánu.

3

Z toho vyplývalo jedno konstrukční omezení. Všech osm dvouproudových motorů s tahem 127,4 kN bylo umístěno na krátkém pylonu těsně za kabinou osádky. Po dosažení letové výšky a rychlosti zůstávaly v chodu jen dva motory a ostatní byly vypnuté. Další motory se zapínaly jen při akceleraci nebo překonávání překážek.

Pro obranu ekranoplánu byla na zádi a pod ústím prvního páru odpalovacích kontejnerů střel Moskit namontovaná střelecká stanoviště. Každá věž byla vyzbrojena dvojicí dvojhlavňových kanonů GŠ-23 s kadencí až 4000 ran za minutu. Operační testy probíhaly na hladině Kaspického moře v letech 1990 až 1991, v rámci Černomořského loďstva.

4

Po roce 1992 byly lety ekranoplánu kvůli financím silně omezeny. Lun ležel na základně v Kaspijsku a pomalu chátral. V roce 1998 byl rozhodnutím náčelníka štábu zakonzervován a uložen.

Takže konec? Ale kdeže, ještě je tu Putin.

To by mohl docela dobře být konec příběhu ekranoplánů, nadějné technologie, která se jednoduše ukázala být příliš složitá z technologického hlediska a také příliš finančně nákladná, než aby ji dokázala ustát otřesená postsovětská ekonomika.

Změna ovšem přišla v souvislosti s politickou vlnou Vladimira Putina. Výboje Ruska směřující k Černému moři a Středomoří v jistém aspektu navázaly na plány, které s ekranoplány měla sovětská marína. Ekranoplány byly totiž konstruovány právě pro použití ve vnitřních mořích. Transportní ekranoplány Orljonok měly překvapivými výsadky námořní pěchoty zajistit obsazení vstupů respektive výstupů z vnitřních moří, především z Černého moře, úžinami Bospor a Dardanely. Ozbrojené ekranoplány Lun pak měly krýt jejich akce před napadením hladinovými plavidly protivníka, případně zničit předsunuté hlídky větších námořních svazů a otevřít tak cestu větším jednotkám námořnictva.

5

A právě tuto roli by mohly hrát stroje, které ruské námořnictvo chce zařadit do výzbroje někdy po roce 2020. Kdesi na Sibiři se testuje Burevestnik-24, civilní dopravní a záchranný ekranoplán. A je vysoce pravděpodobné, že v ruských konstrukčních kancelářích vznikají i plány na oceánský vojenský ekranoplán. Možná o ekranoplánech ještě leccos uslyšíme.

Linkuj.cz!
Reklama

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 5 hvězdiček / Hodnoceno: 2x


Čtěte také...

Létající pánev bylo fakt divné letadlo, ale fungovalo

Létající pánev bylo fakt divné letadlo, ale fungovalo

Experimentální stroj Vought V-173 měl přezdívku Létající pánev. Při pohledu na jeho tvar je celkem jasné, proč. Ovšem letadlo přes svůj podivný tvar skutečně létalo.

Největší vznášedlo světa Zubr – 3 tanky nebo 360 vojáků, rotační kanóny a 117 km/h

Největší vznášedlo světa Zubr – 3 tanky nebo 360 vojáků, rotační kanóny a 117 km/h

Projekt 1232.2 Zubr, v kódu NATO třída Pomornik, je třída výsadkových vznášedel sovětského námořnictva z doby studené války. Po rozpadu SSSR část z nich převzalo Ruské námořnictvo a část Ukrajinské námořnictvo. Stavbu provádí loděnice obou zemí. Jsou to největší vznášedla na světě.


Němci prchající z Ruska ničili koleje železničním vlkem

Němci prchající z Ruska ničili koleje železničním vlkem

Když se německá vojska začala v roce 1943 stahovat, či lépe řečeno prchat ze Sovětského svazu, vojáci za sebou ničili všechno včetně železničních tratí. Měli k tomu dokonce speciální stroj zvaný Schienenwolf, tedy železniční vlk.

Haunebu – nacistický létající talíř, fikce nebo tajemství

Haunebu – nacistický létající talíř, fikce nebo tajemství

Prý se jednalo o diskovité letadla vyvíjeného nacistickým Německem během druhé světové války, jeho existence nebyla objektivně potvrzena. Haunebu mělo údajně patřit mezi německé Wunderwaffen (zázračné zbraně).