Banner Floater 160x600 - pozice 1
Banner Floater 160x600 - pozice 2
verze pro tisk

Sobibor - vyhlazovací tábor, který si zažil pekelnou vzpouru vězňů

4. červenec 2016 Top Banner 660x132

Druhá světová válka, stejně jako asi každá jiná válka, přinesla mnoho otřesných historek a událostí. Na druhé straně jsou tu také příběhy, které lze považovat za hrdinské a které v tomto temném a krvavém období lidstva byly symbolem naděje a neměly by tak být zapomenuty. Zároveň ukazují, kam až člověka doženou krajní situace, které si snad ani nemůžeme představit, a co je někdy nucen udělat pro své přežití.

Sobibor - vyhlazovací tábor, který si zažil pekelnou vzpouru vězňůSobibor - vyhlazovací tábor, který si zažil pekelnou vzpouru vězňů

Sobibor, Belzec a Treblinka - to všechno byly nacistické vyhlazovací tábory, které se nacházely ve východní části Polska. Tábory byly založeny v roce ´42 a měly sehrát klíčovou roli v operaci Reinhard, která měla zajistit vyhlazení všech Židů v oblasti. V okolí se již od roku ´40 nacházela spousta pracovních táborů, které byly později doplňovány přivezenými lidmi. Vše se odehrálo v Sobiboru.

Je to místo, které dodnes sálá nepříjemnou atmosféru tragických osudů lidí, kteří zde zemřeli. Po transportu vlakem v dobytčích vagonech, bylo lidem řečeno, že nejdříve musí být osprchováni a dezinfikováni. To, co je v nechvalně proslulých sprchách čekalo, asi všichni víme... Výjimku však tvořili takzvaní pracovní židé. Těch se zde nacházelo na 600 a sloužili jako udržba tábora, prostě aby vše klapalo jak má. I tak byla tato skupina občas namátkově pročišována - někteří jedinci byli zabiti a nahrazeni nově příchozími. Pracovní židi byli drženi pod přísným dozorem, aby nikdo neuprchl.

01
Sobibor - vyhlazovací tábor

Okolnosti se začaly měnit až v létě roku ´43. Začaly se šířit zprávy o tom, že tábor bude uzavřen a jeho osazenstvo zabito. Vlaky do tábora jezdily čím dál tím řídčeji. V červnu byl uzavřen tábor Belzec a jeho pracovní síly čítající 600 lidí byly transportovány do Sobiboru. Rudá armáda se blížila a Němci chtěli zahladit všechny stopy po vyhlazovacích táborech. Brzy na to se podařilo 10 vězňům uniknout, a tak byla přijata přísná opatření. Po jejich útěku bylo popraveno 72 holandských židů. Za každého dalšího vězně, který se jen pokusil o útěk, bylo popraveno dalších 10. V červenci byly v okruhu 15 metrů okolo tábora položeny miny, aby zabránily dalším, kteří chtěli pokoušet štěstí a útect. V září bylo popraveno 100 vězňů poté, co byl nalezen tunel, který byl podkopán pod minovým polem.

Nic z toho ale nemohlo zabránit tomu, aby vznikl další plán. Jedním z hlavních organizátorů byl Leon Feldhendler. Věděl však, že bude k ruce potřebovat někoho se zkušeností z armády. Do karet mu hrál příchod židovského důstojníka Rudé armády Alexandra Pečerskijho. Cílem bylo osvobodit všechny vězně, a tak byla zvolena forma masové vzpoury. Dopředu bylo informováno jen několik jedinců, jelikož hrozilo riziko vyzrazení informací. Času bylo málo, ale plán musel být precizní. Bylo zvoleno říjnové datum, protože dva nejnebezpečnější příslušníci vedení tábora - Gustav Wagner, také přezdívaný Zvíře a jeho kolega Hubert Gomerski měli být zrovna pryč.

02
Gustav Wagner

Zbývající příslušníci SS měli být individuálně nalákáni do jednotlivých dílen a zde zabiti. Telefonní linky přestřiženy a automobily zneškodněny. Hlavní skupina by poté shromáždila zbraně a dva vězni, které Němci používali jako strážné, se převlékli do uniforem SS a svolali všechny muže. Pak už zbývalo jen celý průvod vyvést skrz hlavní bránu. Les byl od tábora 140 metrů, odtud už žádný plán nebyl a každý muž, měl jít sám za sebe, prostě každý svého štěstí strůjcem. Vězni chtěli raději zemřít kulkou nepřítele na útěku, než čelit popravě, nebo plynové komoře v táboře.

4. říjnave čtyři hodiny odpoledne vše začalo. Devět příslušníků SS a dva ukrajinští strážní byli jeden po druhém odlákáni a popraveni. Telefonní vedení bylo přerušeno. Většina spoluvězňů o ničem ani netušila. Všechno šlo jak po drátkách. Kritický moment nastal ve chvíli, kdy strážný objevil mrtvolu jednoho z Němců. Vypukla panika. Pečerskij vyskočil na stůl a rusky zakřičel: „Nyní už není cesty zpět, všechny by nás zabili! Vy, kteří přežijete, s sebou ponesete svědectví! Dáte světu vědět o tom, co se zde stalo." V táboře bylo tehdy 550 lidí, z toho přibližně 400 využilo situace k útěku. Zbývající Němci a Ukrajinci stříleli po vězních, kteří běželi minovým polem. Cesta k lesu se zdála nekonečnou. Vzduch byl nasycen pachem střelného prachu, rachotem pušek a vybuchujících min.

03
Zbídačení vězni z obdobných táborů

Osmdesát vězňů bylo zastřeleno již při cestě k lesu. Dalších 170 v následujícím honu na uprchlíky po okolních lesích. Jeden z vězňů našel skrýš u farmáře, ale ten ho později sám postřelil a nechal napospas. Zbývající vězni v táboře byli bez milosti popraveni a Himmler celý tábor uzavřel. Konce války se dožilo 58 uprchlých vězňů. Spousta jich zemřela při bojích proti Němcům a už s partyzány, nebo na straně Rudé armády.

Leon Feldhendler se dostal do Lublaně, ale zemřel v roce 1945 na následky zranění z boje. Alexandr Pečerskij se připojil k partyzánům. Po válce byl souzen za vlastizradu, protože "dopustil", aby byl zajat Němci. Byl odsouzen k pracím v Sovětském pracovním táboře, ze kterého byl propuštěn až v roce 1953, prostě férový režim, ne? Povolení k opuštění Sovětského svazu mu bylo odepřeno a zemřel v roce 1990. Thomas Blatt dodnes žije v Kalifornii a v roce 2009 svědčil proti jednomu z dozorců ze Sobiboru. Jednoho z nejstrašnějších táborů smrti, jehož příběh stojí za připomenutí a bývá často opomíjen.

05
Thomas Blatt a jeho kniha o tábře smri

Linkuj.cz!
Reklama

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.62 hvězdiček / Hodnoceno: 8x


Čtěte také...

Muž popisuje kanibalismus v koncentračním táboře, sám ho zažil

Muž popisuje kanibalismus v koncentračním táboře, sám ho zažil

Harold Le Druillenec byl jediný Brit, který byl nalezen živý v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Prošel předtím už Osvětimí a ještě jedním táborem a jeho vzpomínky ukazují, že v táborech docházelo i ke kanibalismu.

AČR - 2. mr 42. mpr Tábor

AČR - 2. mr 42. mpr Tábor

Pěkný úvodní video od kluků z Tábora


Wojtek - medvěd, který bojoval proti Hitlerovi

Wojtek - medvěd, který bojoval proti Hitlerovi

Wojtek byl medvěd adoptovaný polskými vojáky, měl rád pivo a rád se pral. Účastnil se Bitvy o Monte Cassino a dosáhl hodnosti desátníka. Přečtěte si neuvěřitelný příběh jednoho vojáka s přímo zvířecími návyky.

Japonský voják, který bojoval Druhou světovou válku až do roku 1974

Japonský voják, který bojoval Druhou světovou válku až do roku 1974

Byl velkým vlastencem, ale též velmi paranoidní. Proto nevěřil příbuzným, novinám nebo rádiu. Všechny zprávy o konci druhé světové války byly americkou lstí. Bojoval tedy skoro dalších třicet let. Nakonec ho vysvobodil knihkupec.