AH-64 Apache - stvořen k boji

 20. 06. 2017      Novinky

AH-64 Apache je americký bitevní vrtulník v americkém letectvu nahradil starší typ AH-1 Cobra. Na krátkých křídlech po bocích může nést až 16 raket AGM-114 Hellfire nebo 76 neřízených raket
Hydra 70 nrbo jejich kombinace. Stroj má v přídi pod trupem instalovaný 30 mm kanón M230. Stroj může operovat ve dne. v noci s i za zhoršených povětrnostních podmínek.

Apache byl zkonstruován v 70. letech jako vrtulník pro boj proti obrněné technice. Byl navržen na odhalování a ničení tanků při vysoce mobilním boji a mohl také poskytovat palebnou podporu pozemním jednotkám.

Pozemní armáda chtěla bitevní vrtulník, který by byl lepší než AH-1 Cobra, a to jak v palebném výkonu, tak v leteckých vlastnostech, prostě něco epes rádes. A aby toho nebylo málo, požadovali schopnost manévrovat těsně nad zemí, bojovat i v noci, s důrazem na nasazení hlavně v evropských podmínkách, už se totiž nacházíme v období Studené války a další konflikt by pravděpodobně nastal někde u nás. Plán pro vrtulník byl asi takový, v okamžiku úderu se měl objevit nad horizontem a odpálit rakety tak, aby se nedostal na dostřel tankových zbraní. V případě potřeby se měl umět bránit i v boji z blízka.



AH-1 Cobra ta podobnost tam bude, co?

Za tímto účelem vydala armáda v roce 1972 požadavek na vyspělý útočný vrtulník, přihlásilo se celkem 5 amerických firem a jako vítěz byla nakonec firma Hughes, ta přišla s modelem YAH-64A, důvodem byla větší tolerance při poškození jeho čtyřlistého hlavního rotoru a ostatní nedostatky u konkurence. nestabilita trojkolového podvozkového uspořádání u konkurence. Program vstoupil do druhé fáze. A při testování dalších modelů byly vyvinuty a integrovány zbraňové a radiolokační systémy, včetně dnes známých raket Hellfire.

Testy v praxi s vojáky a piloty dopadly parádně a na konci roku ´81 dostal vrtulník označení Apache v souvislosti s tradičním armádním využíváním indiánských kmenových jmen pro své vrtulníky, jestli jste si ještě nevšimli tak například Black Hawk (UH-60) nebo Comanche (RAH-66). Vše tedy dopadlo dobře a šlo se na výrobu.

Přesně 8 let po prvním letu, prvního modelu - 30. září 1983, se v továrně společnosti Hughes v Arizoně vynořil první vrtulník pro americkou armádu. V osmdesátých letech se náklady na výrobu
AH-64 pohybovaly na úrovni 7,8 milionu dolarů a a při započtení vývoje asi 13,9 milionů amerických dolarů. Celkem bylo americké armádě dodáno 827 vrtulníků AH-64A Apache. Poslední krasavec byl dodán 30. dubna 1996.


Foto během testování prvních kusů americkou armádou

Něco o kokpitu Apache. Posádka sedí v tandemu čili ve dvojici za sebou. Přední část kokpitu je určena pro pilota/střelce. Pilot označovaný jako „první" sedí jako druhý, trošku výše za střelcem. V tomto uspořádání nabízí vrtulník pilotům výborné letové a ovládací vlastnosti a dobrou viditelnost.

Američtí konstruktéři, poučení z vietnamské války, navrhli kokpit s ohledem na maximální bezpečnost posádky. Piloti jsou odděleni pevnou pancéřovou přepážkou, která snižuje riziko vyřazení obou pilotů v případě zásahu do oblasti kokpitu. Kdyby se stalo, že první pilot zůstane po zásahu vyřazený, jeho místo zaujímá druhý pilot/střelec.

Zasklená střecha kokpitu je tvořena plochými panely, kvůli minimalizaci odraženého slunečního záblesku. Sluneční záblesk může odhalit pozici vrtulníku na kilometry daleko. Tyto panely jsou pancířové. Oba piloti navíc sedí v pohodlných kevlarových sedačkách, odolných vůči střelám a pádu vrtulníku. Celkově jsou posádka a palivová nádrž chráněny rozsáhlým pancéřováním tak, aby byl vrtulník schopný letu i po zasáhnutí projektily kalibru 23 mm, které jsou běžné v protiletadlových systémech zemí bývalé Varšavské smlouvy, vývoj probíhal holt během Studené války.


Kokpit pilotů helikoptéry Apache

Vrtulník může nést 770 kilogramů výzbroje zavěšené na křídlech a v zásobníku nad kulometem. Vedlejší zbraní je 30 mm kanón M230E1. Je zavěšený pod trupem mezi koly předního podvozku. Jedná se o velmi přesnou zbraň, která je používaná hlavně při potlačující střelbě s cílem udržet nepřítele v krytu. Kanón je ovládaný zaměřovacím systémem v helmě pilota/střelce (IHADSS), takže může být neustále zaměřený na místo, kam se střelec dívá. Může být ovládán i manuálně.
Při tzv. pozemních potlačovacích misích je vrtulník vyzbrojen až 76 raketami Hydra 70. Pilot/střelec je může odpalovat po jedné nebo odpálit jako salvu všechny najednou. Dopad 76 raket má značně ničivý účinek.

Na boj proti obrněné technice může vrtulník nést plný náklad 16 střel Hellfire, po osmi na každém křídle. Mezi posádkami je tato konfigurace známá jako „těžký Hellfire." Střela Rockwell AGM-114 Hellfire byla vyvinutá jako primární zbraň pro vrtulník Apache. Jedná se o laserově naváděnou přesnou střelu s nejdelším doletem mezi všemi protitankovými střelami odpalovanými z vrtulníku, jaké jsou dnes zařazené ve službě. Má devastující hlavici, která dokáže zničit jakýkoliv cíl na bojovém poli. Přesný dosah je tajný, pravděpodobně je za uváděnou hranicí 8000 metrů.


Výzbroj Apeche, na okrajích rakety Hydra, mezi střely Hellfire a uprostřed kanón M230

Křtem ohněm Apache prošel v roce 1989 během invaze do Panamy. Zúčastnil se operace Just Cause a jeho první úlohou byla přímá podpora pozemních jednotek. Vrtulníky také sehrály a stále mají významnou roli v konfliktech na Blízkém Východě, např.: válka v Zálivu, operace Trvalá svoboda v Afghánistánu nebo operace Irácká svoboda. Vrtulníky Apache se ukázaly jako vynikající lovci tanků a obrněných vozidel.

Během operace Irácká svoboda bylo několik AH-64 zasaženo při plnění bojové mise, včetně jednoho sestřeleného iráckými jednotkami nedaleko Karbaly 24. března 2003. Sestřel byl navíc natočen iráckou televizí. Útok 24. března proti tankové brigádě irácké republikánské gardy z divize Medina byl neúspěšný. Oficiální stanovisko americké armády bylo, že se tak stalo kvůli nastraženým protiletadlovým pastím, které připravily tankové osádky zmíněné tankové divize. Avšak stanovisko vydané iráckými představiteli bylo, že byl sestřelený starým farmářem, který střílel ze své pušky značky Brno, protože je „hrozně obtěžovali." Vrtulník nouzově přistál a posádka vyvázla po incidentu bez zranění.


24. března 2003 dostal tenhle Apache pěkně na prdel

Obecně vzato, vrtulník Apache po zasáhnutí nepřátelskými zbraněmi pokračoval dále při plnění bojových úkolů a bezpečně se vrátil na svou základnu. Například ze 33 AH-64 nasazených při operaci výše zmíněné v roce 2003 bylo 30 (!!!) zasažených iráckou pozemní palbou. Na několika byla poškození takového rozsahu, že je nebylo možné opravit, pouze jeden se však na základnu nevrátil, ten na který nestřílela armáda, ale rozčílený farmář...

A nakonec jako obvykle se můžete pokochat záběry z bojového nasazení těch strojů:

 

 autor: Karel