Desmond Doss aneb hrdinou bez použití zbraně

 30. 12. 2017      Military Články

Válečný hrdina, který se při svých misích pohyboval zcela neozbrojen, zachránil během své působnosti stovky životů. Aniž by jedinkrát vystřelil, stal se pro mnoho vojáků vzorem cti a odvahy. Desmond Doss byl věřící člověk, jeho víra nepovolovala nosit zbraň, natož z ní střílet. I přes to se rozhodl dobrovolně narukovat. Jeho osud ho zavedl až na bojiště v Pacifiku.

Desmond se narodil v Lynchburgu ve Virginii chudému tesaři Thomasovi Dossovi a jeho ženě Bertě. Oba byli členové Církve adventistů sedmého dne. Desmond zásady křesťanské víry přijal a stal se Advenstistou. V roce 1941 stal přístavním dělníkem v loďařské společnosti Newport News, kde měl na práci stavbu a údržbu dřevěných trupů lodí.

Při vstupu USA do 2. světové války, dostávali muži povolávací rozkazy, ovšem Desmond tento rozkaz neobdržel, naopak díky jeho zaměstnání mu byl nabídnut odklad. Mladý muž odklad odmítl a 1. dubna 1942 tak v náborové kanceláři ve Virginii narukoval do armády, kvůli tomu, že se nehodlal vzdát své víry, obdržel klasifikaci 1-A-O. Ta značila, že voják je tzv. conscientous objector, tedy „odpůrce vojenské služby". Jedinec, který vědomě a v souladu se svými právy danými ústavou daného státu odmítá vojenskou službu z důvodů osobních, náboženských či názorových, případně z důvodu tělesného postižení. Takový voják není bojově činný a ostatními je považován za zbabělce.

Zprvu konal pouze civilní práci v docích v Newportu, kde si udělal zdravotnický kurz. Poté se stal medikem roty B 1. praporu 307. pluku, který náležel pod 77. pěchotní divizi americké armády. Ve své jednotce však kvůli klasifikace nebyl oblíbený, naopak byl považován za zbabělce a jistým způsobem se nenávist přehoupla až v šikanu.

Během bojů na ostrově Guam a atolu Leyte v roce 1944 vojín Doss své spolubojovníky přímo ohromoval. Byl velice odvážný a výborně plnil roli zdravotníka. Na ostrově Guam kulky z minometných granátů přímo pršely, i přesto se vojín dennodenně vydával do džungle zachraňovat své přátelé. Díky své odvaze byl vyznamenán dvěma Bronzovými hvězdami.doss desmond

Desmond Doss ošetřující zraněné

Po skončení operací na Leyte čekal na Dosse a jeho jednotku ostrov Okinawa. Ten byl posledním japonským obranným bodem. Japonci násilím povolali do zbraně i 30 tisíc místních mužů, obranu tvořily také stovky děl, minometů, na ostrově byl dokonce i tankový prapor. Do boje o ostrov Japonci poslali i svou poslední nepoškozenou bitevní loď, kolos Jamato.

Předtím, než se hlavní americké síly vylodily na Okinawě, 77. divize se věnovala obsazování menších okolních ostrovů. Nejprve to byly ostrovy Kerama Retto a Keisešima. Po dobytí posledního ostrovu Iešima se 77. divize přemístila na Okinawu. Dossova rota B, 1. praporu, 307. pluku 77. pěší divize se dostala do tvrdých bojů o 120 metrů vysoký Sráz Maeda, tvořící hlavní opěrný bod druhé japonské obranné linie na jihu ostrova. Američané místu říkali Hacksaw Ridge.

Příslušníci americké 77.pěší divize zlézají jeden z útesů na ostrově Okinawa

Úkolem roty B bylo Hacksaw Ridge obsadit. Ovšem když se vojáci vyšplhali až na vrchol, byli ztrestáni Japonci, kteří na ně stříleli z minometů a kulometů. Američané se okamžitě museli dát na ústup. Na vrcholu tedy zůstali mrtví a zranění. Desmond Doss tyto zraněné odtahoval před zraky Japonců jednoho zraněného po druhém a dále je pomocí lan spouštěl dolů z útesu. Raněné zachraňoval až do noci a do vyčerpání.

Při další akci se Američané zmocnili Maedy. Při těžké dělostřelecké palbě byl Doss spolu s dalšími vojáky zasažen japonským granátem, který mu málem utrhl nohu. I přesto se i nadále pokoušel pomáhat svým přátelům. Když táhl jednoho z nich,zasáhl ho japonský sniper do ramene. Vyčerpaný a krvácející se dostal do zázemí.

doss honor1

Udělení Medal of Honor

Okinawa se stala nejkrvavější pozemní bitvou v Pacifiku a po dobytí ostrova válka rychle skončila. Doss se vrátil domů a byl pozván do Bílého domu, kde mu prezident Harry Truman udělil Medal of Honor (medaili cti). Doss se poté léčil několik let ze svých zranění a nadále ho čekal jen obyčejný život. Zemřel v roce 2006.

Zde se můžete podívat na video odkazující k filmu, který se příběhem našeho hrdiny inspiroval. 

 

 autor: Tereza