Genocida ve Rwandě

 11. 12. 2016      Články

Původ nenávisti mezi těmito dvěma etniky sahá až do koloniální éry, kde byli Tutsiové vždy ve větší milosti koloniálních států (Německo, Belgie). Hutuové, to byli povětšinou rolníci tmavší pleti, středního vzrůstu a katolického ale i islámského vyznání. Tutsiové se většinou živili jako pastevci, byli vyšší postavy, světlejší pleti (stále se bavíme o černošském obyvatelstvu) a katolíci.

Důležitým okamžikem je vznik FPR (RPF) – Rwandské vlastenecké fronty. Ta je složena z Tutsiů, kteří museli násilně emigrovat pryč ze Rwandy. V roce 1990 se pokusí svrhnout vládu, ale jsou odraženi a nuceni se stáhnout do hor, kde čekají na smrt hlady.

01

Vojáci Rwandské vlastenecké fronty

Mezi poraženými Tutsii se objeví, někdo, kdo je poté znám jako „africký Napoleon“. Jedná se o muže, jménem Paul Kagama. Ten začne tvořit novou, vysoce disciplinovanou armádu. Jeho armáda vnikne do Rwandy a prezident Habyariman je nucen vytvořit přechodnou vládu. Do Rwandy přijede mírový sbor OSN a začne se jednat o míru.

02

Africký Napoleon Paul Kagame

V té době se začnou formovat hutujské milice zvané Interahamwe (Ti, kdo společně útočí). Byli to nejspíš její členové, kteří chtěli ukončit mírová jednání a kteří v roce 1994 nechali sestřelit prezidentovo letadlo. To poslouží jako katalyzátor sto dní trvajícímu masakru.

Vše bylo předem naplánováno. Hutuové začnou vraždit opoziční politiky. Vznikají rádia, která šíří rasistickou propagandu, Tutsiové jsou označování jako švábi. Část mírového sboru OSN je zajata. Jsou mučeni, radikálové jim podřežou šlachy, aby nemohli utéct a nakonec jsou rozsekáni mačetami. Ta byla tak hojně používaná, že se z ní stal symbol genocidy.

03

Dítě si zakrývá tvář před pachem tlejících mrtvol

Vstupy do měst jsou kontrolovány. Kdokoliv, kdo má na osobním průkazu Tutsi je rozsekán mačetou. Nezabíjely však jen milice, ale skoro každý.  Sousedé vraždili sousedy, kolegové kolegy v kancelářích, doktoři své pacienty, učitelé své žáky. V sirotčincích jsou vyhlazeny všechny tutsijské děti.

Hutuové si libovali ve vraždění. Vešli do domu svých obětí a několika údery jim přesekali Achillovy paty. Pak se vrátili za pár dní, polomrtvé lidi žízní a ztrátou krve rozsekali. Tutsiové platili za to, aby je Hutové zastřelili a nerozsekali je mačetou. K vrahům se přidávala nadšeně armáda a pomáhala s masakry. Do jednoho kostela, kde se nacházel dav Tutsiů přijeli jednoho dne jednotky Hutuů. Milicionáři chodili po kostele, máchali mačetami na všechny strany a zabíjeli koho se dalo. Těhotným ženám rozpárali břicha, děti rozmlátili o zdi.

04

Krvežíznivosti Hutuů se nevyhnul nikdo

Kagame, vůdce FPR, však nečinně přihlížel genocidě. Až po nějaké době se rozhodl bojovat, a v několika střetech porazil vládní vojáky. Jak vyhrávali, klesala morálka na opačné straně. Většina hutujských vojáků se začala stahovat pryč z hl. města Rwandy – Kigali, a když tam Kagame dorazil, město bylo prázdné. Tím je genocida ukončena.

Během sta dnů bylo zmasakrováno 800 000 – 1 milión Tutsiů, což bylo 70 % tehdejší tutsjiské populace. Většinou byli zabiti právě onou zmiňovanou mačetou.

05

Lebky Tutsiů vystavěné v památníku genocidy v Nyamatě

Kagame v současnosti vládne ve Rwandě jako diktátor. Zrušil však občanské průkazy, kde bylo napsáno, zda je občan Tutsi nebo Hutu a tak ze všech udělal Rwanďany.

 autor: Redakce