Gustav a Dora - největší děla historie

 15. 02. 2016      Články

Největšími děly, které kdy kdo vyrobil, vznikly v druhé polovině 30. let. Šlo o obléhací železniční děla ráže 800 mm nazvané Těžký Gustav (Schwerer Gustav) a Dora. Byly tedy dělostřeleckými zbraněmi s vůbec největší ráží, jak do velikosti tak do váhy. Dodnes jejich parametry nejsou překonány.

Už v roce 1934 nacistické vrchní velení armády plánovalo válku, proto v továrnách Krupp zadalo vývoj těžkého obléhacího děla. Požadavek zněl následovně: projektil má prorazit až 7 metrů armovaného betonu nebo metr širokou vrstvu pancéřované oceli, přičemž dělo mělo mít takový dostřel, aby mohlo být umístěno mimo dosah francouzského dělostřelectva.

Parametry děla byla tedy následující:
ráže:                                      800mm
délka hlavně:                          32,5m
elevace (stupně):                    65
odměr (stupně):                      0
celková hmotnost:                   1350 tun
celková délka:                         43m
max. ústňová rychlost:             820m/s
max. dostřel:                           47 km
počet výstřelů za hodinu:          3
hm. dělostřeleckého granátu:    4800/7100 kg


(dělostřelecký granát ráže 800mm)

Nicméně až do roku 1936 se nic nedělo, až továrnu navštívil Hitler, jenž se o dělo velmi živě zajímal. To byl impuls pro dokončení plánů. Stavba ale nebyla nijak jednoduchá, kvůli technickým potížím se vše velmi protahovalo a dělo mělo zpoždění.

Celkem byla objednána dvě děla, druhé dostalo jméno Dora, přičemž to první - Gustav byl hotov až v roce 1941 a provizorní palebné testy se uskutečnily v září 1941. V definitivní podobě měl Gustav i Dora železniční podvozek skládající se z osmi podvozků na 2 železničních drahách vedle sebe. Celkem tak celá sestava čítala 40 železničních dvojkolí a její cena se dostala na hodnotu 7 milionů říšských marek, tedy hodnota asi 30 tanků Tiger.


(Hotový krasavec Gustav)

Francie už v době dohotovení obou kanónů dávno padla, takže se hledalo využití. V březnu 1942 byl Gustav poslán do Sovětského svazu, kde se měl zúčastnit obléhání Sevastopolu. Náročnost přípravy kanónu i stavba odpalovacích trast zabrala hodně času, takže k palbě byl Gustav připraven až 5. června. Obléhání skončilo o měsíc později, za tu dobu Gustav vypálil 48 střel, ale jeho hlaveň musela být kvůli opotřebování vyměněna (během testů bylo vypáleno přes 250 projektilů).

S novou hlavní pak Gustava poslali k Leningradu, ale než mohl zasáhnout do bojů, byl útok na město odvolán. Zimu 1942/43 pak strávil v nečinnosti v blízkosti Leningradu. Po té se vydal zpět do Německa kvůli renovaci, ale k další akci se již nedostal. Plánovalo se nasazení proti Varšavskému povstání v roce 1944, ale k tomu nedošlo. Americká armáda pak našla poškozené zbytky Gustava v lese asi 50 km od Chemnitzu, ty pak byly rozřezány a roztaveny.


(zničená Dora nalezena Američany)

Dora si akce užila ještě méně a pravděpodobně nikdy nevystřelila. V polovině srpna 1942 dorazila k obléhanému Stalingradu a o měsíc později byla připravena k palbě. Jenže sovětská ofenzíva a hrozba obklíčení se stávaly stále akutnějšími, proto ji Němci bez výstřelu odsunuli. A pak celou dobu už jen ustupovala s frontou, až ji těsně před válkou raději zničili, aby nepadla do rukou Rudé armády. V takovém stavu ji našli v Bavorsku vojáci americké armády, krátce po tom, co objevili i Gustava.

Dora

 autor: Redakce