Henry Tandey – muž, který mohl zastřelit Hitlera

 16. 09. 2017      Články

Rok před vypuknutím druhé světové války se tehdy 39letý Tandey dozvěděl, že to byl právě on, kdo nechal na živu Adolfa Hitlera. V závěrečných bojích první světové války namířil svou pušku na jednoho zraněného německého vojáka, který se snažil prchnout z francouzského bojiště. Jejich oči se střetly, ale Henry sklonil hlaveň pušky k zemi. Němec na znamení díků pokýval hlavou a zmizel. Tandey ani v nejmenším netušil, že zachránil život muži, který navždy změní dějiny celého lidstva a za třicet let rozpoutá největší válečný konflikt v historii.

 
Henry za První světové, medailemi ověšený vojín

"Nerad jsem střílel raněné," vysvětloval Tandey v roce 1940. "Ale kdybych jen věděl, co se z něj jednou vyklube... Dal bych teď deset let nynějšího života za pět minut jasnozřivosti v té době," přiznal.

Až do své smrti v roce 1977 si nesl nálepku toho, kdo nezastřelil Hitlera. Přitom byl hrdinou britské vlasti a nejvíce dekorovaným britským vojínem První světové války. Co jsou ale všechny metály proti 60 milionům lidských životů. Dlouhé roky ani nevěděl, nad kým se vlastně smiloval. Až v roce 1938 obdržel šokující telefonát od tehdejšího britského ministerského předsedy Neville Chamberlaina, který se právě vrátil ze schůzky v Mnichově, kde se podepisovala ta, pro Československo tak osudová, dohoda o podstoupení pohraničních oblastí Německu.


A. Hitler za První světové války

Hitler tehdy pozval britského premiéra na své horské sídlo Berghof v Bavorsku a když ho provázel domem, ukázal mu reprodukci slavného obrazu od italského malíře Fortunina Matania, nazvaného Křižovatka u Meninu. Zachycuje britské vojáky ze Zeleného Howardova pluku, jak evakuují své zraněné během bitvy u Ypres v roce 1914. V popředí malby je Henry Tandey, nesoucí na ramenou svého kamaráda.

"Tento muž se dostal tak blízko ke mně, že mě mohl zabít a já bych už nikdy nespatřil znovu Německo. Prozřetelnost mě zachránila před touto tak ďábelsky přesnou palbou, když na nás angličtí hoši mířili," vypravoval tenkrát Hitler...


Henry vyobrazený na onom obraze nese raněného

Hitler již v roce 1918 narazil na novinový článek, který informoval o udělení Viktoriina kříže Henrymu Tandeymu za statečnost. Hitler v tomto muži poznal onoho dobráka, který na něj tehdy nevystřelil v roce 1918 během bitvy u Marconingu. Článek si tehdy vystřihl a schoval. Zmíněný obraz dostal v roce 1937 darem od jednoho ze svých spolupracovníků.

Hitler údajně Chamberlaina požádal, aby Tandeyho pozdravoval a vyřídil mu své poděkování a vděčnost. Chamberlain slíbil, že válečnému veteránovi osobně zavolá, což prý také učinil. Britského válečného hrdinu tím však nijak nepotěšil. Ani ne za rok si Tandey s hrůzou uvědomil, jak svým milosrdenstvím neblaze zasáhl do dějin.


Henry T. v roce 1973

Pravděpodobně z výčitek, to chtěl pak i nějak napravit – v roce 1940 se pokusil znovu narukovat do armády a prohlašoval, že podruhé Hitler před jeho kulkou již neunikne, ale do služby jej nevzali kvůli jeho věku i zdravotnímu stavu. Tandey zemřel v roce 1978 a byl pohřben na britském hřbitově v Marconingu ve Francii – blízko onoho místa, kde (bohužel) daroval život Adolfu Hitlerovi.

 autor: vojín Karel