Kazetové pumy – opravdu se navrátí do služby?

 11. 05. 2018      Military Články

Kazetová puma, známá také jako Cluster Bomb, je považována za jednu z nejhorších zbraní světa. Následky po použití kazetové bomby bývají často katastrofální. Tento nehumánní prostředek představuje veliké nebezpečí i pro civilisty, a to jako během útoků, tak i po nich. Ačkoliv byla uzavřena mezinárodní dohoda zakazující využívání zbraně, byly zaznamenány informace, že kazetová puma má být znovu uvedena do služby.

Kazetová bomba se skládá z kontejneru (kazety), který obsahuje veliké množství submunice, často to bývají malé bomby či pozemní miny. Zaznamenány byly ale i střepiny, napalm, bojový plyn či špony. Kazeta bývá dopravena na určené místo pomocí letounu nebo balistické rakety. Nad cílem letoun kazetu odhodí. Kontejner se v určité výšce nad zemí otevře a tím se uvolní submunice. Ta při dopadu díky rozletu pokryje poměrně velikou oblast. Nejčastěji bývá zbraň použita prosti živé síle, tankům, pozemním komunikacím ale i proti elektrickému vedení. Základní kazetová bomba obsahuje více jak 2000 submuničních předmětů.

clusterbomb3

Tato zbraň však představuje veliké nebezpečí pro civilní obyvatelstvo. Jak již bylo výše řečeno submunice je během letu rozptýlena a pokryje tedy širokou oblast. Ohrožení kazetové bomby představují pro civilní obyvatelstvo během útoku, ale i dlouhou dobu po něm. Neaktivované bomby mohou „vesele" dál zabíjet či těžce zranit i desetiletí po ukončení konfliktu.

V minulosti byla zbraň využita například během války ve Vietnamu, Laosu či Kambodži. Společnost GlobalPost uvedla, že v roce 2009 bylo asi 7 000 lidí zraněno nebo zabito výbušninami, které nebyly aktivovány během vietnamské války ve vietnamské provincii Quang Tri. Dále puma byla využívána v roce 1999 v Jugoslávii. A později využívaly bombu vojenské síly během bojů v Afghánistánu, Iráku, Sýrie či Libanonu. V těchto a mnoha dalších oblastech čekaly „živé" bomby na svou aktivaci. Explodovat mohou samy od sebe, ale také i při manipulaci.

clusterbomb

V roce 2008 byla kvůli jejich nebezpečnosti v Dublinu podepsána Úmluva o zákazu kazetové munice. Tato úmluva zakazuje použití, převod a hromadění kazetových bomb, což je druh výbušné zbraně, které rozptýlí submunice na ploše. Ozbrojené síly mohou tedy vlastnit jen určité minimální množství kazetové munice k výzkumným, tréninkovým a jiným stanoveným účelům. Od března tohoto roku podepsalo smlouvu 108 států a 103 ji ratifikovalo nebo k ní přistoupilo. Za Českou republiku úmluvu podepsal tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Nicméně již v roce 2008 Česká republika kazetovou munici nevyužívala.

Například Spojené státy využívaly kazetové bomby v Jugoslávii Iráku a Afghánistánu, kde způsobily mnoho civilních obětí. Následně byly Spojené státy zavaleny vlnou mezinárodní kritiky a v reakci na tuto kritiku tehdejší prezident Bush v roce 2008 přislíbil, že všechny kazetové bomby budou do roku 2019 zničeny. Očividně však slib nebyl dodržen, neboť se Spojené státy rozhodli dohodu neratifikovat vzhledem k situaci na Korejském poloostrově. Všechny americké kazetové pumy byly tedy převezeny na americké základny v Korejské republice. Podle všeho se jedná o 1,5 milionů kazet a 90 milionů submunice.

V reakci na tyto informace, které vypluly na povrch, se Rusové zmínili, že vyvinuli GPS naváděnou klouzavou bombu PBK-500U. Podle všeho by jí neměly změřit radary, intra čidla by jí neměla ani zaznamenat a rušičky by na ni neměly mít žádný vliv. Její dosah by měl činit 15 kilometrů.

 

 autor: Tereza