Kyjevský kotel 1941 - největšímu obklíčení vojsk v historii válek

 25. 08. 2017      Články

Začíná podzim 1941. Sověti se šíleně spálili a zmýlili v Nacistickém Německu, začala operace Barbarosa a Rusku reálně teče do bot. Jeden nezdařeným útok za dalším, prakticky jenom ústup. Němci se skrze Rusy řítí jako nůž máslem a už se dostali ke Kyjevu.

Rusové ve snaze zastavit útočící německou armádu, vytvořila v srpnu 1941 silnou opěrnou linii v předpolí Kyjeva a především na východní straně města, na východním břehu Dněpru. V této situaci se Hitler rozhodl bleskově odklonit od Moskvy směrem na jih početné tankové síly a dostat se tak obráncům do zad.


Zajatí Sovětští vojáci jdou proti postupujícím německým jednotkám

Toto nečekané rozhodnutí, které zaskočilo dokonce i mnohé nacistické velitele, ještě více zakočilo nepřipravené sovětské obránce. Ti nedokázali útok odrazit, zejména, když se následně, v září, podařilo jiným německým obrněným jednotkám přeplavit dále na jihu přes Dněpr a uzavřít kolem obránců kotel.

V srpnu vznikl na Ukrajině, západně od Kyjeva, výběžek ve frontě, který znamenal pro útočící Wehrmacht vážný problém. Přes houževnatou sovětskou obranu Němci postupovali jen za cenu značných ztrát a nakonec byli sověty dokonce přinuceni k částečnému ústupu z již dobytých předměstí Kyjeva, zakopaní Sověti se drželi zuby nehty.


Neustálou dělostřeleckou palbou zničený Kyjev

Za této situace Německé hlavní velitelství (OKH) zvažovalo, zda má podpořit postup Skupiny armád Jih v okolí Kyjeva přesunutím části obrněných sil Skupiny armád Střed, postupující tou dobou středním Ruskem směrem na Moskvu. O tomto plánu se rozhořel spor mezi vysokými německými důstojníky a samotným Hitlerem, ale vůdce nakonec rozhodl, že uskupení sovětských vojsk musí být zlikvidováno a Ukrajina co nejrychleji využita pro potřeby německého válečného průmyslu i zemědělství.

Spory nastaly i na sovětské straně mezi Stalinem a Žukovem, který si přál stažení jednotek bránících Kyjev za Dněpr, protože si byl vědom nebezpečné možnosti obklíčení. Stalin byl však tvrdohlavý a zastával svůj názor, bránit Kyjev do posledního muže a rozhodl o tom, že se sovětská vojska budou bránit na stávajících pozicích.


Do posledního muže, sovětská druhoválečná propaganda

Hlavní útok německých vojsk na postavení Rudé armády začal 23. srpna 1941. Sovětská vojska nedokázala reagovat na bleskové akce Wehrmachtu, neboť, i když měla početní převahu, neměla odpovídající sílu, kterou by mohla čelit úderným seskupením německých tanků. Jednotky se dostaly brzy do obklíčení. Některým sovětským jednotkám se ještě podařilo z obklíčení probít a zapojit se do dalších bojů.


Kyjevský kotel - situace v 13. září, 1941

V polovině září musela Rudá armáda opustit Kyjev. Přesunuli se však pouze do již uzavřeného kotle na východním břehu Dněpru, když za sebou zničili všechny mosty. O den později padl velitel obklíčených jednotek, sovětský generál Michail Kirponos a tak, se 26. září vzdaly poslední zbytky obklíčených sovětských vojsk.


Ruští vojáci ustupují z ruin města Kyjev

Rudá armáda utrpěla drtivou porážku, při které bylo zabito, zraněno či zajato přes 700 tisíc vojáků (!) a to už je sakra číslo. Jako důsledek německého vítězství u Kyjeva byl odstraněn významný výběžek v jižní části německo-sovětské fronty a skupině armád Jih se otevřela cesta k dobytí a obsazení strategicky významné oblasti - Donbasu a následně postupu na Kavkaz.

Vojska Skupiny armád Střed se vrátila na sever a znovu zapojila do útoku na hlavní město - Moskvu. Operace u Kyjeva však představovala přibližně měsíční zdržení, což mohlo, spolu s dalšími okolnostmi k tomu, že Němce zaskočila snad nejsilnější ruská zbraň – počasí. Kyjevský kotel, obrovská porážka pro Rudou armádu tak přispěla k tomu, že místo dobytí hlavního města Němce potkala první vážná porážka. Wehrmachtu došel dech... a teplé spodní prádlo.

 autor: vojín Karel