Letoun Kalinin K-7 - sovětský obr s rozpětím 53 m z 30. let

 15. 10. 2016      Články

Byl to prototyp sovětského obřího letounu navrženého a postaveného začátkem 30. let 20. st. Do budoucna byly zvažovány další tři varianty: těžký bombardér, dopravní letadlo a výsadkový letoun. Po třech měsících letových zkoušek ale došlo k nehodě, při níž byl první prototyp zcela zničen. V roce 1935, před dokončením dalších dvou strojů, byl program definitivně ukončen, konstrukce tehdejších letounů se totiž vydala již jiným směrem. Spolu s Tupolevem ANT-20 patří ke konstrukčním pokusům o vytvoření gigantického letounu v 30. letech v SSSR.

Opravdu obrovské rozměry

Práce na projektu byly zahájeny koncem 20. let. Konstrukční dokumentace byla dokončena v roce 1932. Pro montáž tak velkého stroje musela být postavena dokonce nová hala. Na dvoře Charkovského leteckého závodu nejprve vyrobili dřevěnou maketu v měřítku 1:1. Prototyp se začal vyrábět v listopadu ´32 a v rekordním čase, za pouhých 9 měsíců, byl dokončen. První testy však ukázaly na nedostatečnou tuhost konstrukce, projevovaly se nežádoucí vibrace a letoun tak musel být vyztužen.

Jeden z úplně prvních letů toho kolosu

Po úpravách K-7čka poprvé vzlétl v ranních hodinách 21. srpna 1933. Ovládání stroje bylo snadné, letoun provedl nad, dnešním ukrajinským, Charkovem několik okruhů a úspěšně přistál, zkušební lety pak pokračovaly další 3 měsíce. Nakonec bylo naplánováno měření rychlosti lety, kdy měl stroj proletět 3× ve výšce 100 m při plné rychlosti. Při příletu k prvnímu měření však letoun nečekaně začal ztrácet výšku a po nárazu do země a následném odskoku tvrdě dopadl a začal hořet.

Nehodu způsobilo rozkmitání ocasní části při plném výkonu motorů, s následným zlomením jednoho z ocasních nosníku. Stroj se tak stal neovladatelným. Tak či onak, bylo zadáno vyrobit do roku 1935 další dva prototypy – vojenskou a civilní verzi. Tyto stroje však už nebyly dokončeny, další rozvoj sovětského letectví se vydal jiným směrem.

Povedený RC model

Klíčovým prvkem letounu bylo rozměrné křídlo s rozpětím ohromných 53 m, na svou dobu úchvatný rozměr, ve kterém byla zaintegrována většina zařízení. Křídlo bylo eliptické, s tak vysokým profilem více než 2 m, takže uvnitř mohli pohodlně procházet lidé. Ve střední části, byly umístěny prostory pro náklad a posádku. Směrem dopředu vystupovala kabina pro piloty, střelce, radistu, mechanika a navigátora. Letoun byl potažen duralem, konce křídel, v nichž byly umístěny palivové nádrže, byly potaženy plátnem. Na náběžné hraně křídla byla uchycena šestice motorů a uprostřed, na odtokové hraně, ještě sedmý s tlačnou vrtulí.

Originální tvary a typ

Ocasní plochy byly s křídlem spojeny dvěma nosníky trojúhelníkového průřezu se stanovišti střelců. Zdvojené svislé ocasní plochy nebyly umístěny v ose nosníků, ale blíže středu, aby střelec na zadním stanovišti nebyl ohrožován pohybujícím se směrovým kormidlem. S ohledem na pevnost a co nejnižší hmotnost byla konstrukce svařena z chromem a molybdenem legovaných ocelových trubek. Na svou dobu převratná novinka.

Kdo ví, čeho všeho by byl K-7 schopen, kdyby se nestal slepou větví

Posádkou toho letounu bylo 12 mužů, letoun prázdný vážil 21 tun a mohl nést náklad až dalších 19 tun. Maximální rychlost byla 234 km/h. Vyzbrojen byl  osmi 20 mm kanóny a osmi kulomety 7,62 mm, celkem s sebou také mohl nést téměř 17 tun bomb.

 autor: Redakce