McDonnell Douglas F-4 Phantom II – dominanta amerického letectva 60. let 20. století

 09. 05. 2018      Military Články

Jedná se o dvoumístný, dvoumotorový, nadzvukový stíhací letoun dlouhého doletu, který by měl být schopen provozu za každého počasí.Původně byl Phantom II navržen jako palubní stíhací letoun pro Námořnictvo Spojených států amerických, který by byl vyzbrojen pouze řízenými střelami, neboť v době jeho vzniku se počítalo s tím, že se vzdušné souboje budou odehrávat pouze na větší vzdálenosti a kanónů tak nebude zapotřebí. Phantom se osvědčil ale i při útocích na pozemní cíle nebo jako průzkumný letoun.

F-4c

Dvoumístný stíhací bombardér má tandemově uspořádaná sedadla. Novinkou při jeho výrobě bylo použití výkonného pulzního Dopplerova radaru a rozsáhlé použití titanu při stavbě jeho trupu. Každý motor byl nainstalován na každé straně trupu, což se nezměnilo ani u ostatních modelů. Hlavní podvozek je jednokolový, podvozek v přídi má dvě kola a zatahuje se směrem dozadu. Křídla jsou sklopná a plovoucí ocasní plochy mají záporné vzepětí pod úhlem 23°. Phantom II dokáže vyvinout rychlost Mach 2,23 s počáteční stoupavostí 210 m/s. Výzbroj letounů zahrnuje střely vzduch-vzduch, vzduch-země a nejrůznější typy bomb.

Do služby u US Navy byl Phantom uveden v roce 1960. Díky jeho účinnosti byl povolán později i do služby Námořní pěchoty Spojených států amerických či amerického letectva. Během 60. let 20. století se stal nejvíce používaným typem letounu v rámci všech tří leteckých složek ozbrojených sil USA.

Roky 1959 až 1962 byly pro letoun obzvláště významné, neboť během těchto let dosáhl 15 leteckých světových rekordů. Významný byly absolutní rychlostní rekord a absolutní výškový rekord. Pro své kvality tvořily letouny významnou část amerických leteckých sil i v 70. a dokonce 80. letech 20. století. V 80. letech se americké letectvo přiklonilo k novějším strojům jako je F-15 či F-16 a americké letectvo k F-14. Původně měl být letoun nazván Satan nebo Mithras, nicméně byl nakonec letoun pojmenován Phantom II.

Výroba Phantomů probíhala od roku 1958 do roku 1981. Celkem bylo sestaveno 5 195 strojů a letoun se tedy stal nejmasověji vyráběným amerických nadzvukovým bitevním letounem. Původě byla označován jako AH, později byl přeznačen americkým námořnictvem na F4H, zatímco původní označení u amerického letectva bylo F-110A Spectre. Označení F-4 se letoun dočkal až v roce 1962, kdy byl sjednocen systém označování letounů u všech ozbrojených složek USA.

F-4 Phantom

Během 2. poloviny 20. století se letouny zúčastnily mnoha bojových akcí. Samotný model F-4 byl zřejmě nejznámějším letadlem vietnamské války. Zde byl poprvé nasazen v roce 1964 a jeho úkoly bylo vybojovat vzdušnou převahu i útoky na pozemní cíle. Dalším důležitým úkolem Phantomů bylo provádění průzkumů. V této válce se Phantomy staly posledními americkými letadly ve 20. století, jejichž posádky dosáhly titulu „letecké eso".

Naposledy sloužily modely F-4 ve službách amerických leteckých sil při provádění leteckého průzkumu a také jako „Divoké lasičky" (Wild Weasel) ve válce v zálivu odehrávající se roku 1991 a při dodržování bezletové zóny nad jižním Irákem po válce. Ze služby byly vyřazeny v roce 1996. V současné době Phantomy slouží například jako bezpilotní cíle u amerického letectva.

Mezi výhody tohoto letounu patří obrovský tah jeho motorů, díky kterým se zkušený pilot ladně připojil do vzdušného souboje a lehko jej mohl také opustit. Ačkoliv byla jeho konstrukce robustní, piloti tvrdili, že dobře reagoval na jejich pokyny. Samozřejmě měl letoun spoustu nedostatků, jako absence zabudovaného leteckého kanónu či nespolehlivé radarem naváděné protiletecké střely. Později byly na některé modely nainstalovány i kanóny.

 

 autor: Tereza