Odzbrojovací směrnice EU ve zkratce

 03. 02. 2018      Články

Mezi našimi fanoušky se jistě najde mnoho aktivních střelců, airsofťáků, sběratelů nebo fandů do zbraní, kterým není lhostejná hrozba omezení držení zbraní v naší zemi. Pokud jste to náhodou nezaregistrovali, v březnu roku 2017 byla v Evropském parlamentu schválena dlouho diskutovaná směrnice o zbraních, jejímž cílem oficiálně bylo sjednodit podmínky pro držení zbraní v rámci celé EU a ztížit tak teroristům přístup ke zbraním. Skutečnost je samozřejmě odlišná a vzhledem k tomu, že všichni asi chápeme, že teroristé si pro zbrojní průkazy nechodí a zbraně legálně v obchodech nekupují a tudíž jim těžko v přístupu ke zbraním zabráníme tím, že omezíme legální, zákona dbalé držitele, asi netřeba celou záležitost dále vysvětlovat. Série teroristických útoků ve Francii prostě posloužila jakožto ideální záminka pro to, aby byly znovuobnoveny a nakonec i "úspěšně" dokončeny dlouhodobé snahy EU o omezení legálního držení zbraní na celém území Unie. Samozřejmě šlo především o ČR, Slovensko a další "východní" země, protože v "západních" zemích EU jsou zbraňové zákony povětšinou extrémně tvrdé už delší dobu.

Na politické úrovni se zástupci "postižených" zemí samozřejmě postavili směrnici na odpor a podařilo se jim dosáhnout alespoň částečného vítězství, když byla některá nejnesmyslnější a nejextrémnější omezení (původně měly být například i airsoftové repliky nebo hračky vypadající jako automatické pušky považovány za zbraně, pro jejichž pořízení a držení je potřeba ZP a povolení k nákupu) z konečné varianty vynechána. Někteří členové EK se sice nechali slyšet, že tudíž nejsou s výsledkem spokojeni a v následujících letech budou navrhovat další zpřísnění, nicméně v nejhorším případě se podařilo alespoň získat čas. Schválení směrnice se však zabránit nepodařilo a členské státy včetně ČR by tak její nařízení měly implementovat do svých zákonů nejpozději do října letošního roku.

Čeští politici se tomu pokusili zabránit ještě podáním žaloby k Soudnímu dvoru EU, jejíž úspěch je však bohužel poměrně nepravděpodobný. Dalším zajímavým krokem byl pokus o zavedení ústavního práva na držení zbraně. Zanesením tohoto práva do Ústavy, resp. ústavního zákona bychom se stali teprve čtvrtou zemí na světě, jejíž ústava by toto obsahovala, přičemž nejznámější jsou samozřejmě USA a jejich Druhý dodatek (2nd Amendment). Ačkoli ani to by neodvrátilo povinnost implemenovat omezující evropskou směrnici, jednalo by se o jasnou demonstraci toho, že náš stát za právem svých ctihodných občanů držet zbraně stojí. Ústavní zákon sice poměrně hladce prošel Poslaneckou sněmovnou, avšak bohužel byl následně zastaven v Senátu, takže i tato snaha selhala.

Vzhledem k tomu, že nelze očekávat, že by se naši zástupci rozhodli směrnici prostě neimplementovat a riskovat sankce ze strany EU, čeká nás v tomto roce poměrně zásadní změna zbraňové legislativy. Za nejzásadnější dopady lze považovat zákaz zásobníků o kapacitě více než 20 nábojů pro krátké zbraně a více než 10 nábojů pro dlouhé zbraně, pušek se sklopnou nebo výsuvnou pažbou, které jsou po jejím sklopení či zasunutí kratší než 60cm a poloautomatických pušek, vzniklých přestavbou z pušek automatických. Otázkou zůstává, jak se zákonodárci a policie postaví k možnosti získávání výjimek z těchto omezení, protože v tomto ohledu mají poměrně volné ruce. Může nastat jak situace, že zákaz bude víceméně symbolický a výjimku obdrží každý (tzn. "vlk se nažere a koza zůstane celá"), tak situace, kdy získání výjimky na zbraň kategorie A (zakázanou) bude stejně jako dnes poměrně obtížné a pro většinu běžných smrtelníků nedostupné, případně samozřejmě cokoli mezi těmito dvěma extrémy. Stejně tak zatím není zcela jasné, jaký bude přístup k těm, kdo nově zakázané zbraně už vlastní, nicméně podle dostupných informací budou mít tito lidé možnost si zbraně ponechat.

Odborná i laická střelecká veřejnost směrnici samozřejmě ostře kritizuje; koneckonců se jedná o zcela nesmyslný zásah do naší velice kvalitní zbraňové legislativy. Přestože u nás zbrojní průkaz a zbraň může získat každý normální (psychicky a fyzicky zdravý, netrestaný a spolehlivý) občan, jsme šestou nejbezpečnější zemí světa a kriminalita páchaná legálně drženými střelnými zbraněmi je u nás naprosto minimální. Takto fungující legislativu jsme teď nuceni změnit a doplnit o technicky zcela nesmyslná ustanovení, která budou pouze znepříjemňovat život zákona dbalým držitelům zbraní. Asi nejparadoxnější na celé záležitosti je fakt, že ze směrnice byla nakonec zcela vynechána jednotná pravidla pro znehodnocování střelných zbraní. To byla jediná součást směrnice, kterou odborná i laická veřejnost schvalovala jakožto užitečnou pro snížení počtu nelegálních zbraní a znesnadnění přístupu teroristů k nim, protože například slovenský zákon je v tomto ohledu opravdu nedostatečný a během kriminálních i teroristických činů byly v minulosti už několikrát použity zbraně, vzniklé zprovozněním právě slovenských "zavářek".

Součástí občanského odporu proti této směrnici se stala mimo jiné Petice proti regulaci zbraní a sebeobranných prostředků ze strany EU, kterou za posledních několik let podepsalo přes 100000 lidí. Tato iniciativa ve svojí činnosti pokračuje i nadále a nedávno zahájila sbírání podpisů pod novou, rozšířenou petici. Ačkoli nejsme zcela přesvědčeni o tom, že opakování téže petice s trochu jiným textem bude mít nějaký zásadnější přínos, její podpis je to nejmenší, co každý z nás může pro celou věc udělat. Pokud se chcete připojit, archy k podpisu jsou k dispozici například na prodejně Marines Shop.

 autor: Griffon