Operace Anthropoid - úspěšný atentát a výročí hořkého konce

 19. 06. 2017      Články

O atentátu na Heydricha to dneska nebudu, dáme si na úvod shrnutí událostí, která předcházely poslednímu boji našich parašutistů:
Cílem atentátu nebyl nikdo jiný než prominentní nacista, zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Gabčík s Kubišem tehdy seskočili poblíž Prahy, u hřbitova obce Nehvizdy. Pomoc při vykonávání nebezpečného plánu jim nabídly desítky českých rodin, které za svoji odbojovou činnost většinou zaplatily životem.
Atentát byl proveden 27. května 1942 v Praze-Libni Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří byli pro tento úkol speciálně vycvičeni ve Velké Británii. Všem se určitě vybaví onen přepad v zatáčce a Gabčíkův autentický citát: „Zasraný STEN!", atentát však dopadl úspěšně. Heydrich i když se dostal do nemocnice, 4. června ve 4:30 zemřel, dle prvotní úmrtní zprávy na celkovou sepsi organismu v nemocnici Na Bulovce. Gabčík a Kubiš úspěšně zmizeli z místa atentátu a úspěšně se ukryli...


Foto z místa atentátu

Samotný atentát Adolfa Hitlera prý, ale já bych řekl – logicky, nesmírně rozzuřil, neboť Heydrich patřil mezi jeho velké oblíbence. V důsledku atentátu Hitler vydal zákaz jízdy v otevřených automobilech pro všechny své nacistické pohlaváry Velkoněmecké říše. A 27. května ve večerních hodinách byl Státním tajemníkem K. H. Frankem vyhlášen výjimečný stav na celém území protektorátu a zákaz nočního vycházení.

V prvních dnech po atentátu bylo Němci zatčeno mnoho nevinných lidí jako rukojmí. Na výsadkáře byla vypsána odměna 1 000 000 říšských marek, to byl pěkný ranek. Atentát měl pro český národ dalekosáhlé následky, jelikož nacistický teror ještě zesílil. Prakticky ihned, den po této události zahájili nacisté popravy pro schvalování atentátu, odsouzeno bylo přes 250 lidí. Odhaduje se, že v reakci na atentát, při tzv. (druhé) heydrichiádě, nacisté zabili 2 000 lidí. Mimo jiné vypálili obce Lidice a Ležáky.

Původně se měla skupina ukrývat v pravoslavném kostele Cyrila a Metoděje jen krátce, ale jeden z parašutistů, přestal se svými druhy spolupracovat, zradil a stal se donašečem gestapa. Byl to Karel Čurda, ten úkryt zbylých parašutistů prozradil fašistům dříve, než tato skupina stačila uniknout... a nyní, co se vlastně včera stalo před 75 lety.


Výcvik našich parašutistů probíhal ve Skotsku

Dne 18. června 1942 byla katedrála obklíčena 800 příslušníky gestapa. Rozkaz zněl dostat parašutisty živé. Tři z nich padli při obraně hlavní lodi katedrály. Poté, co gestapo odhalilo jejich úkryt v kryptě chrámu, následovalo dobývání krypty. Čtyři Češi se nevzdali a bojovali v kryptě až do posledních čtyř nábojů, které si nechali pro sebe. Z vnější strany chrámu i v interiéru (na zábradlí a na podlaze kůru) jsou dodnes patrné zářezy od střel z německých zbraní. Při této akci zahynuli tito příslušníci československého zahraničního odboje: Rtm. Josef Gabčík a rtm. Jan Kubiš, spolu s dalšími parašutisty nadpor. Adolfem Opálkou, podpor. Josefem Valčíkem, čet.asp. Josefem Bublíkem, čet. Janem Hrubým a rotným Jaroslavem Švarcem.

Pravoslavný biskup Gorazd se pokusil ukončit nacistický teror, který následoval svým vlastním sebeobětováním. Napsal několik dopisů, předsedovi protektorátní vlády, ministrovi školství a také do kanceláře říšského protektora, ve kterých vzal veškerou odpovědnost za ukrývání parašutistů na sebe. Byl připraven podstoupit jakýkoli trest včetně smrti, ale tehdy vyhlášené stanné právo neušetřilo nikoho.
Situace byla taková, poloha parašutistů byla prozrazena a okolí katedrály bylo uzavřeno. Parašutisté byli domluveni s Vojtěchem Paurem, který pracoval v pohřební službě, že pro ně ke kostelu přijede a vyveze je mimo Prahu. Když pro ně Paur jel, neměl štěstí, byl zadržen a ihned gestapem popraven.


Kostel Cyrila a Metoděje kde se po atentátu parašutisté ukryli

Přijelo 800 příslušníků Waffen-SS a pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici byl neprodyšně obklíčen to bylo asi 4:15 ráno. Na hlídce byli v tuto dobu velitel parašutistů Adolf Opálka spolu s Janem Kubišem a Josefem Bublíkem, kteří se rozmístili strategicky na vyvýšeném kůru v kostele, to je ten „balkónek" kde stává sbor a hudebníci. Po několika minutách proniklo do budovy gestapo, se kterým začali 3 parašutisté vést přestřelku.

Tento boj trval přes dvě hodiny. Odpor 3 parašutistů byl zlomen poté, co jim bohužel došlo střelivo a Němci se je snažili usmrtit pomocí ručních granátů. Opálka a Bublík, ač zraněni střepinami, ještě si sami stačili posledním nábojem vzít život, i když Bublík zemřel až při převozu do lazaretu-SS v Praze-Podolí. Kubiš, kterého nejvíce zranily střepiny granátů, zemřel až v sanitce kde již byl v bezvědomí. Později byla těla obou posledně jmenovaných převezena zpět ke kostelu k identifikaci ke které byl přivezen i zrádce Karel Čurda.


Situace vně pravoslavného kostela Cyrila a Metoděje

Ostatní parašutisté s napětím poslouchali boj svých kamarádů ukryti v podzemí v kryptě kostela. Byli to Jozef Gabčík, Jaroslav Švarc, Jan Hrubý a Josef Valčík, poslední 4 parašutisté. Když Němci ovládli prostory kostela, začali házet do krypty granáty slzného plynu, které jim obránci vyhazovali zpět na ulici. Následoval pokus parašutisty vyplavit, k čemuž byli přivoláni protektorátní hasiči. Parašutistům se několikrát podařilo vystrčit hasičské hadice zpět na ulici. Vedli palbu z krypty po německých vojácích. Při opakovaném pokusu o vystrčení hadice, přišli zásahem jednoho z hasičů o žebřík, čímž ztratili možnost dál hadice vystrkovat.


Podzemní krypta kostela

Němci mezitím prorazili do krypty další vchod v oblasti zazděného starého vchodu za pomoci výbušnin. Následoval pokus německých vojáků proniknout do krypty. Jejich pokusy byly odráženy, jelikož obránci měli lepší podmínky pro boj. Parašutisté stříleli ze tmy na světlo a Němci navíc museli sestupovat po schodech. Jejich boj skončil, tak nešťastně, opět až nedostatkem munice. Stejně jako jejich kamarádi parašutisté v horní části kostela se odmítli vzdát. Hrdinně si zvolili smrt výstřelem z vlastní zbraně...


Českoslovenští parašutisté, kteří bojovali do posledního náboje v katedrále

Za atentát zaplatili životem nejen naši parašutisté, ale také mnoho nevinných lidí. Byly provedeny odvetné represivní akce, včetně vyhlazení obcí Lidice a Ležáky a poprava mnoha osob. Šlo však o něco většího než o zabití Heydricha, a to ukázat celému světu, jaký je postoj Československa k nacistickému teroru a na čí straně stojíme.

Jednalo se o ojedinělý atentát na představitele německých, nacistických ozbrojených sil v průběhu druhé světové války, který měl vliv na vnímání Československa Spojenci za války i při obnově státu. Atentát vzbudil ve světě pozitivní ohlas a na jeho základě byla Velkou Británií odvolána Mnichovská dohoda a přislíbena poválečná obnova Československa v jeho „předmnichovských" hranicích, což bylo jedním z hlavních politických cílů atentátu. A abych nezapomněl, zrádce Karel Čurda byl po válce byl souzen a popraven.

 autor: Karel