Operace Pouštní bouře - vyvrcholení Války v Perském zálivu

 03. 01. 2018      Military Články

Operace Pouštní bouře začala v noci z 16. na 17. ledna 1991, operace byla vyvrcholením Války v Perském zálivu. Termínem Válka v Zálivu či Válka v Perském zálivu se označuje ozbrojený konflikt z let 1990–1991 mezi Irákem a koalicí 28 států (později 33 států) v čele s USA, těm Organizace spojených národů poskytla mandát k provedení vojenské akce za osvobození Kuvajtu. Válka v zálivu byla prvním konfliktem světového rázu od pádu Berlínské zdi a komunistického režimu. Další prvenství si připsala i po mediální stránce. Válce v zálivu se totiž také přezdívá „válka v přímém přenosu" a to zejména díky permanentnímu vysílání americké televizní stanice CNN. Tato stanice umožňovala světu sledovat letadla startující z letadlových lodí a jejich rakety, které zasahovaly irácké cíle.

Pouštní bouři předcházely snahy přimět Saddáma Husajna ke stažení z Kuvajtu skrze diplomatické prostředky. Ty ovšem selhávaly. Rada bezpečnosti OSN tedy schválila celkem 12 rezolucí odsuzujících zákeřnou a brutální agresi Iráku proti Kuvajtu. Ve většině z nich spolu poprvé hlasovalo všech pět stálých členů tohoto vrcholového orgánu OSN a 29. listopadu 1990 Rada bezpečnosti v rezoluci č. 678 udělila oprávnění k použití veškerých nezbytných prostředků k vytlačení Iráčanů z Kuvajtu v případě, že irácké jednotky odtud neodejdou dobrovolně do 15. ledna 1991.

Saddám Husajn

V noci z 16. na 17. ledna 1991 byla zahájena operace Pouštní bouře, akce trvala 43 dní. Zpočátku byla válka letecká. Rozhodující ovšem byly pouhé 4 dny pozemních bojů. Rezoluce opravňovala pouze k osvobození Kuvajtu, spojenecká vojska tedy nepodnikala tažení, jimiž by svrhla Saddáma Hussajna.

poustniboure1

Do koalice 33 států patřilo i Československo. Tehdejší Federální shromáždění ČSFR již 23. září 1990 vyslovilo souhlas s účastí československé protichemické jednotky v řešení krize v Perském zálivu. Již 10. října byl zahájen smtelovací výcvik ve Slaném. V listopadu tohoto roku byl proveden výběr dobrovolníků a příprava techniky včetně sladění činnosti tří chemických odřadů a zabezpečovací jednotky. Již koncem listopadu bylo připraveno 169 osob. Protichemická jednotka byla přepravena do Království Saúdské Arábie třinácti letouny C – 5 Galaxy mezi dny 11. a 14. prosince.

poustniboure 3

Velitelem čs. byl jmenován tehdejší náčelník oddělení mírových sil Správy zahraničních vztahů Ministerstva obrany plukovník ing. Ján Való. Dne 24. prosince 1990 zaujala čs. jednotka prostor v severní části Království Saúdské Arábie v poušti poblíž města Hafr El Batin. Na počátku února 1991 byla čs. jednotka doplněna o 37 dalších vojáků, potřebnou výstroj, výzbroj, potraviny a zdravotní materiál. Spojenecká vojska zahájila 24. února 1991 pozemní operace na území Kuvajtu a o čtyři dny byla operace Pouštní bouře úspěšně ukončena.

Českoslovenští vojáci se v závěru konfliktu přemístili z prostoru města Hafar al Batin až k hranicím Kuvajtu, kde prošli známou Saddámovou linií minových polí a ukončili svou válečnou pouť pouze několik kilometrů jižně od hlavního města Kuvajtu nedaleko od hořících naftových polí. Poté velitel kontingentu plk. Való vyčlenil část jednotky k ochraně našeho velvyslanectví v metropoli. Jednotka působila na území Saúdské Arábie a Kuvajtu od 15. prosince 1990 do 22. dubna 1991, kdy začalo stahování jednotlivých částí jednotky do vlasti.

 

 autor: Tereza