Operaci Unthinkable - spojenecký útok na Sověty v Evropě

 04. 09. 2017      Články

„Chudák Neville Chamberlain si myslel že může věřit Hitlerovi. Mýlil se. Ale nemyslím si, že já se mýlím, pokud jde o Stalina". Tuto poznámku neutrousil nikdo jiný, než samotný Britský bulldog, sám Winstona Churchilla a to hned po Jaltské konferenci, to už asi nastiňuje o co v Operaci „nemyslitelné" asi šlo. Ostatně vzájemný přístup obou státníků byl stejný, neboť Stalin si nejednou postěžoval své generalitě, že „ten Churchill je všehoschopný", ačkoliv lze pochybovat, zdali ruský Muž z oceli opravdu odhadl co má britský předseda vlády na mysli.

Je teprve duben roku 1945, so konce války v Evropě to potrvá ještě 5 dlouhých měsíců a už tehdy označil Churchill postup sovětských vojsk do střední Evropy za jednu z „nejsmutnějších událostí v dějinách Evropy pro kterou není srovnání", jedná se o události, které bývají označována jako „Znásilnění Evropy rudou armádou", např. v Německu se jedná o 2 miliony žen (!), jistě o tom mnohé najde (nebo chcete článek, pište komentáře na FB).


Na ulici ležící tělo znásilněné Němky

Churchill ruskou politu, zřejmě odhadl správně, rok po těchto událostech z jeho úst padne ono slovo, která poznamená dějiny celé Evropy až prakticky dodnes - Železná opona. Ta sice ještě během doby Jaltské konference nefungovala, ale myšlenky ano a stejně jako, že již existovala sovětská sféra vlivu. Obzvláště Polsko, kde se Stalin sice zavázal k uspořádání svobodných voleb „jakmile to bude možné", ale tato definice byla zjevně vágní a v podstatě závisela na dobré vůli Sovětů a jejich loutkové vlády, která již dopředu diskvalifikovala exilovou vládu v Londýně.

Churchillovu podezřívavost přiživilo také Stalinovo prohlášení, že SSSR vyhlásí Japonsku válku, ale až za 3 měsíce po vítězství nad Německem. I když se jednalo o realistický požadavek, neboť uvedenou dobu trvalo, než se jádro elitní armády veteránů zocelených v bitvách o Moskvu, Stalingrad či Kursk přesune na Dálný Východ, britský premiér se začal dokonce obávat, že se sovětský diktátor s Japonci spojí. Co by to znamenalo? Totiž po porážce Američané stahovali své síly do Tichomoří k plánované invazi do Japonska, spojenecké oddíly v Evropě tak byly značně oslabené, což by pro Sověty mohla být příležitost...


Sovětské jednotky procházejí zničeným Berlínem

Churchill nemínil lomit rukama nebo sedět a čekat, jestli ten nejčernější scénář nastane. I když si nedělal iluze, požádal britský imperiální štáb o případný plán. K projednání došlo 22. května 1945. Závěr byl celkem jasný, Rusko se stalo nejvážnější hrozbou pro Západ. Dále v dokumentu stálo: „i když vůle dvou zemí (GB a USA) se dá definovat jen jako zajištění spravedlivého osudu pro Polsko, nevylučuje vojenské angažmá. Rychlý úspěch by mohl přimět Rusy k tomu, aby nám alespoň momentálně ustoupili." Vzápětí ale bylo konstatováno, že by úspěch tento efekt mít nemusel (o tom, že by úspěch neměl asi žádný, svědčí poměru 1:3 v prospěch Sovětských jednotek, ovšem teď to nejhorší) a pokud by se Sověti rozhodli k totální válce, mají pro to rozhodně dobrou příležitost".


Checkpoint Charlie v Berlíně, sovětské a americké tanky tváří v tvář

Churchill sice navrhoval nasadit do boje silně antikomunistickou exilovou polskou armádu o síle asi 100 000 mužů a uvažoval také o zapojení německých válečných zajatců, britský maršál Montgomery dostal rozkaz, aby zajaté velitele držel pohromadě s jejich jednotkami a poblíž uskladnil a pečlivě udržoval německé zbraně a munici v dobrém stavu, takže v případě potřeby by se vrátily nasazeným Němcům. Skeptičtí generálové ale věděli, že tyto síly by samy o sobě Sověty neporazily a nevěřili, že by válkou vyčerpaní britští vojáci a příslušníci polské exilové armády chtěli stanout po boku všemi nenáviděného Wehrmachtu proti svému dosavadnímu sovětskému spojenci. Navíc celé plánování se dělo bez vědomí amerického spojence a bylo diskutabilní, jestli by se velení amerických vojsk do bojů s Rudou armádou vůbec zapojilo, už do Druhé světové se Yenkeeům moc nechtělo...


Poznáš plodu, podle stromu - Železná opona

Situace západních spojenců v Evropě v květnu 1945 nebyla i přes vítězství ideální a Churchillovy temné obavy se začaly týden po týdnu zlověstně naplňovat. Východní a střední Evropa spolu s Balkánem (s výjimkou Řecka) se postupně dostala do sovětského područí a zdálo se, že Západ s tím nemůže naprosto nic dělat. V Evropě lidé slavili konec Druhé světové války, vysocí politici už ale věděli, že začala další, později označená jako Studená válka.

 

 autor: vojín Karel