Operation Avarice - Dlouho utajovaný příběh o zbraních hromadného ničení v Iráku

 27. 11. 2017      Military Články

Téma zbraní hromadného ničení v Iráku i po mnoha letech stále budí vášně. Není divu, koneckonců provést vojenskou invazi a svrhnout diktátora s argumentem, že je vybaven zbraněmi hromadného ničení a pak u něj najít jen hromadu zastaralých a zrezivělých chemických dělostřeleckých granátů, zakopaných před mnoha lety na hranicích s Íránem během vzájemné války, je docela trapas. Tedy...byl by, nebýt tajné operace CIA s názvem Avarice, která proběhla v roce 2005, byla však držena v tajnosti až do roku 2015, a to nejen před veřejností, ale i před drtivou většinou amerických ozbrojených složek.
Na této operaci spolupracovala CIA s podstatně méně známými Military Intelligence Corps (MI), což je rozvědná služba US Army a specialisty z protichemických a pyrotechnických jednotek. Jejím cílem bylo maximálně vytěžit dodnes neznámého iráckého informátora, který podle svých slov měl jednak k dispozici informace o veškerých chemických zbraních na území Iráku a jednak byl údajně schopen tyto postupně získat a předat Američanům.

 

pyro

Pyrotechnik amerických ozbrojených složek.


Tajné služby se rozhodly tento zdroj využít a výsledkem byl až nečekaný úspěch. Informátor jim postupně předal více než 400 kusů řízených střel, balistických raket, hlavic a další chemické munice různého typu a stavu, a to v několika dávkách, kdy se vždy ozval ústředí CIA v Bagdádu, když měl k dispozici další zbraně a dohodl se na předání. Největší najednou získané množství bylo 150 leteckých raket, tedy taktických chemických zbraní. Odměněn byl finančními prostředky v neznámé výši, jinak řečeno, rozvědka od něj zbraně prostě kupovala. Veškeré předané zbraně byly zanalyzovány a následně zlikvidovány armádními odborníky, přičemž bylo zjištěno, že některé z nich obsahovaly mnohem kvalitnější a nebezpečnější typy chemických zbraní, než jaké rozvědka ve vlastnictví Saddáma Husajna očekávala. Jednalo se například o vysoce koncentrovaný a tedy smrtelně nebezpečný bojový plyn sarin.

 

scud

Irácká armáda disponovala poměrně velkým množstvím taktických balistických raket SCUD, schopných nést hlavice s chemickými zbraněmi.


Šlo o největší množství zbraní hromadného ničení, které se podařilo od invaze do Iráku získat. Ačkoli v době, kdy celý svět kritizoval USA, protože jejich oficiální důvody pro invazi do Iráku považoval za liché, by zveřejnění tohoto nálezu obrovsky pomohlo obrazu USA a administrativy prezidenta Bushe, nebylo to z důvodu přísného utajení operace možné. Sice tento nález nedokazoval, že Saddám Husajn aktivně vyráběl nové zbraně hromadného ničení, bylo však zcela zřejmé, že jeho režim moderními chemickými zbraněmi hromadného ničení disponoval. Primární cíl operace byl každopádně splněn; podařilo se dostat pod kontrolu všechny nebo alespoň téměř všechny chemické zbraně hromadného ničení na území Iráku, které by jinak mohly být použity proti koaličním vojskům nebo skončit v rukou teroristů. Pravděpodobně i díky této operaci k žádnému skutečnému chemickému útoku za celou válku nedošlo.
Stejně jako není známa identita tohoto informátora, není známo ani to, jak se k informacím i samotným zbraním dostal. Dle některých poměrně smysluplných teorií se jednalo o vysokého důstojníka bývalé irácké armády či vysoce postaveného činitele Saddámovy vlády, tyto teorie však nikdy nebyly potvrzeny. Zdroj rovněž nikdy neodhalil, odkud jím předané zbraně pocházely, dle některých spekulací však byly původně uskladněny ve městě Amarah, které irácká armáda používala jakožto předsunutou základnu během války s Íránem, kdy chemické zbraně poměrně běžně používala.
Z bezpečnostních důvodů zůstala tato operace utajená až do roku 2015, kdy byla většina informací odtajněna, avšak světová pozornost se již upírala na jiná místa, než je Irák a tento poměrně zásadní poznatek tak proběhl bez většího povšimnutí. Zajímavostí je, že zápletka povedeného válečně-špionážního filmu Zelená zóna s Mattem Damonem v hlavní roli je ve spoustě ohledů dosti podobná průběhu Operace Avarice. Na tom byl nebylo nic zvláštního, příběh koneckonců vyloženě vybízí ke zfilmování, kdyby ovšem tento film neměl premiéru už v roce 2010. Můžeme se tedy rozloučit mottem všech konspiračních teoretiků: Náhoda? Nemyslím si ;-)

 

Realita byla nejspíše nudnější, ale film určitě doporučujeme.

 autor: Griffon