Před 72 lety - jaderná Hirošima

 05. 08. 2017      Články

Za války měla Hirošima průmyslový a vojenský význam, tak například. Řada vojenských táborů byla umístěna poblíž města a to včetně velitelství, které mělo na starost vojenskou obranu v celé jižní části Japonska. Hirošima z menší části sloužila jako překladiště a důležité zázemí císařské armády. Zajímavostí je, že byla jedním z několika měst, která záměrně nebyla bombardována. Šlo to mít válkou nedotčené prostředí, aby se snadno měřilo poškození způsobené atomovým výbuchem.


V centru města stálo několik železobetonových staveb. Mimo centrum byla oblast zaplněna malými dřevěnými dílnami, postavenými mezi japonskými domy. Několik větších průmyslových továren leželo na okraji města. Domy byly postaveny ze dřeva se střechami z dlaždic a také mnoho průmyslových budov bylo vystavěno na dřevěných konstrukcích. Shrnuto podtrženo, město celkově bylo vysoce náchylné ke škodám způsobeným požárem (nebo tlakovou vlnou).


město Hirošima před atomovým útokem

Populace Hirošimy čítala v době války přes 381 tisíc obyvatel, krátce před atomovým bombardováním se však počet snížil následkem systematické evakuace nařízené japonskou vládou. V době útoku byla populace města asi 340 000 – 350 000. Protože byly úřední záznamy o populaci spáleny, je počet bohužel nepřesný.


Pro 6. srpen byla Hirošima hlavním cílem první atomové mise, spolu s Kokurou a Nagasaki jako alternativními cíli. Tento den byl vybrán, protože cíle byly předtím zahaleny mraky. B-29 Enola Gay, náležející k 393. bombardovací peruti, pod vedením pilota plk. Paula Tibbetse, vzlétla z letecké základny Tinian v západním Pacifiku, asi šest hodin letu od Japonska. Enola Gay (pojmenovaná podle Tibbetsovy matky) byla doprovázena dvěma dalšími B-29; The Great Artiste a bezejmenný letoun, později pojmenovaný jako Necessary Evil (po našem Nutné zlo), sloužící jako fotografické letadlo.


letoun a posádka bombardéru Enola Gay

Asi hodinu před bombardováním zachytil japonský radar americká letadla blížící se k jihu Japonska. Výstraha byla odeslána do mnoha měst, včetně Hirošimy. Radiolokátor v 8:00 hodin v Hirošimě určil, že počet přilétajících letadel je velmi malý – pravděpodobně ne víc než tři – a byl vyvolán letecký poplach. Aby Japonci šetřili palivo, rozhodli se neposlat stíhačky proti tak malé formaci. Civilní rádio vysílalo upozornění a radu, aby se lidé schovali do protileteckých krytů, očekával se totiž spíše nějaký druh průzkumu.


Japonci se schovávají v protileteckých krytech, čekají až budou moci ven a zase pokračovat v klasickém pondělí, to je trochu ironie... No, a pak to přišlo. V čase 8:15, jak bylo plánováno, byla první atomová bomba známá jako „Little Boy" vypuštěna. V ten moment na Japonce padalo 60 kilogramů uranu 235. Pád trval 57 sekund a ve výšce asi 580 metrů nad městem došlo k mohutné explozi.

Výbuch byl rovnocenný asi 13 kilotunám TNT. Rádius celkového zničení byl asi 1,6 kilometru s následným požárem v okruhu 2 km. Japonské úřady určily, že 69 % budov bylo zničeno a dalších 6-7% poškozeno.

70 000 – 80 000 lidí, z nichž 20 000 byli vojáci a 20 000 korejští dělníci, neboli 30% populace Hirošimy, bylo zabito okamžitě, během zlomku vtěřiny, dalších 70 000 podlehlo svým zraněním. Přes 90 % doktorů a 93 % zdravotních sestřiček v Hirošimě bylo zabito, nebo zraněno – většina žila v centrální oblasti, která utrpěla největší škody. Ačkoliv USA shazovaly ze vzduchu letáky k upozornění civilistů ve 12 různých japonských městech, obyvatelé Hirošimy nedostali žádné oznámení o atomové bombě.


Hirošima dnes

Zajímavost na konec. Japonec Eizo Nomura je člověk, který byl nejblíže epicentra výbuchu jaderné bomby a přežil. Doslova se necházel 600 metrů (!) od epicentra výbuchu, 100 metrů od centra výbuchu v suterénu moderní budovy motorestu. Jelikož bomba vybuchla ve vzduchu, tlaková vlna směřovala spíše dolů než stranou, což umožnilo „přežití" Hirošimského prefekturálního paláce, dnes spíš známého jako Genbaku Dómu či Dóm atomové bomby. Budova byla navržena a postavena českým architektem Janem Letzelem v blízkosti pouhých 150 metrů od centra výbuchu. Ruina byla pojmenována jako Hirošimský památník míru a i přes námitky USA a Číny s připomínkou, že jiné asijské státy utrpěly mnohem větší ztráty a utrpení rukou Japonců.

Atomový dóm těsně po výbuchu

 autor: vojín Karel