Rafal Gan-Ganowicz, neznámý polský žoldnéř

 30. 11. 2017      Články

Rafal Gan-Ganowicz, poměrně kontroverzní postava polské historie, byl muž mnoha tváří a povolání. Je sice známý hlavně jako žoldák, který bojoval v Kongu a Jemenu, během svého života však působil i jako učitel, novinář, řidič, elektrikář nebo politický aktivista. Neměnné v jeho životě byly jen politické názory, po celý svůj život byl totiž tvrdým antikomunistou. Narodil se ve Varšavě 23. dubna roku 1932. Při invazi v září roku 1939 zabili nacisté jeho matku a ve svých dvanácti letech se stal sirotkem, když jeho otec, bývalý člen francouzské cizinecké legie, padl v roce 1944 při Varšavském povstání.
Jak je známo, v roce 1939 si Polsko rozdělila Třetí říše se SSSR v rámci paktu Molotov-Ribbentrop, to tak bylo napadeno ze dvou stran a částečně okupováno Rudou armádou až do roku 1941, kdy ji vytlačila německá vojska. Mnoho Poláků, Rafala nevyjímaje, tak rozhodně nevnímalo příjezd Rudé armády v roce 1945 jako osvobození, ale spíše jako výměnu jednoho totalitního režimu za jiný a poválečný vývoj jim dal jednoznačně za pravdu.
Tehdy se v Rafalovi zrodily jeho antikomunistické postoje. Krátce na to založil protikomunistickou odbojovou organizaci, která šířila svoji agendu pomocí letáků nebo plakátů a dokonce se jí podařilo získat zbraně, které plánovala využít k ozbrojenému odporu. Už v roce 1950 však byla tato organizace odhalena a začalo zatýkání jejích členů. Rafalovi se podařilo uniknout, přičemž původně plánoval pouze opustit Varšavu a ukrýt se ve Wroclawi, nicméně nakonec se rozhodl využít šance a skryl se v podvozku vlaku, mířícího do Západního Berlína. Tento riskantní pokus o překročení hranic mu vyšel a on tak skončil v uprchlickém táboře v Západním Německu, kde strávil příštích osmnáct měsíců.
Jakmile jej opustil, přidal se k polské jednotce, spadající pod americkou armádu v Berlíně. Počítal s tím, že z ní postupně vznikne něco ve stylu polských legií, bojujících na straně západu ve třetí světové válce proti SSSR, snad i doufal, že dostane příležitost účastnit se osvobození svojí vlasti od komunistické totality. Prošel výcvikem pro speciální jednotky a důstojnickým kurzem a dosáhl hodnosti poručíka. Brzy si však uvědomil, že otevřená válka proti SSSR asi hned tak nezačne, opustil tedy armádu a stal se učitelem na francouzské střední škole pro polské uprchlíky.
V 60. letech se mu však naskytla příležitost vrátit se k boji proti komunismu, a to v mladém africkém státě Kongu. Tam krátce poté, co tato původně belgická kolonie získala nezávislost, vypukla občanská válka, přičemž Belgie podporovala oficiální nástupnický Stát Katanga a SSSR komunistickou opozici. Rafal neváhal a nechal se naverbovat jakožto žoldnéř do služeb Státu Katanga. Vedl jednotku složenou z několika dalších, jemu podobných Poláků a rychle si získal uznání i respekt svých spolubojovníků.

 

rafal

Rafal Gan-Ganowicz v Kongu.

 

Když v roce 1965 krize v Kongu skončila, vrátil se do Evropy, ale už v roce 1967 odjel do Jemenu, kde bojovali západem podporovaní zastánci Jemenského Království, nazývaní royalisté, proti komunistickým povstalcům, kteří na části Jemenského území vyhlásili vlastní a nikým neuznaný socialistický stát a byli samozřejmě opět podporovaní Sovětským Svazem. Úkolem Rafala, stejně jako dalších žoldáků ze západu, byl především výcvik royalistických jednotek. Cvičili je mimo jiné v používání moderních protitankových raketových systémů a vytvářeli z nich obávané speciální protitankové týmy, přezdívané lovci tanků. Účastnili se však i samotných bojů a podařilo se jim několik poměrně husarských kousků, mezi kterými bylo zničení štábu komunistické strany, sovětské ambasády a sovětských kasáren v Sanaa, hlavním městě Jemenu. Tím největším však byl sestřel nepřátelského Migu-21 pomocí MANPADS, tedy z ramene odpalované rakety země-vzduch. Na tom by ale nebylo nic až tak zvláštního, kdyby ve vraku nenašli tělo plukovníka Kozlova, příslušníka armády SSSR a dokumenty usvědčující Sovětský Svaz z toho, že se jeho jednotky přímo účastní války v Jemenu a že Moskva lže, když tuto účast popírá.

 

rafal2

Rafal Gan-Ganowicz v Jemenu.


Z Jemenu se Rafal vrátil v roce 1969 a žil v Paříži, kde vystřídal různá zaměstnání. Nakonec začal pracovat jakožto novinář pro Rádio Svobodná Evropa pod pseudonymem Jerzy Rawicz. Když v roce 1980 vznikl v Polsku nezávislý odborový svaz Solidarita a rychle se změnil v opozici proti komunistickému režimu, organizoval v zahraničí demonstrace na jeho podporu a působil jakožto jeho zahraniční zástupce. Do Polska se vrátil v roce 1997 a do konce svého života pracoval pro organizace pomáhající dětem. Zemřel 22. listopadu 2002 na rakovinu plic.
Před svojí smrtí napsal svoje memoáry a rozepsal knihu o Polácích ve službách americké armády v exilu, tu však již nestihl dopsat. V letech 1996-1997 o něm vznikl dokumentární film, ten však nikdy nebyl odvysílán kvůli vychvalování násilí. Asi se není čemu divit, koneckonců Rafal se asi nejvíce proslavil tím, že když se ho při jednom z rozhovorů reportér zeptal jaké to je, zabít člověka, odpověděl: "To já nevím, já jsem vždycky zabíjel jenom komunisty..."

 autor: Griffon