Světové armády prozradily pozice svých tajných zařízení

 30. 01. 2018      Články

V posledních měsících se staly dvě poměrně nevinné věci, které však dohromady vyústily v pořádný průšvih. Jistě všichni, nebo alespoň naprostá většina z vás znáte "sportovní" aplikace pro chytré telefony, jako je Runtastic, Endomodo a podobně, které člověku umožňují díky GPS a senzorům v telefonu sledovat svoje sportovní aktivity; spousta lidí je samozřejmě používá při běhání, kdy sledují a zaznamenávají svoje trasy a výkony. Jejich nadstavbou pak jsou chytré "fitness" náramky, které po propojení s aplikací umějí zaznamenávat tatáž data, aniž by člověk s sebou při sportování musel mít drahý a překážející smartphone.

Inu a americká armáda se ve snaze zastavit pokles fyzické zdatnosti jejích příslušníků rozhodla rozdávat svým vojákům tyto náramky zdarma. Nápad jistě výborný; kromě toho, že si vojáci sami mohli sledovat, jak na tom jsou, aplikace umožňují srovnání výkonů s přáteli a vzájemné soutěžení, což samozřejmě motivuje k pravidelnějším a lepším výkonům. Autoři jedné z nejrozšířenějších fitness aplikací Strava o něco později zveřejnili online interaktivní mapu celého světa, která bere miliardy anonymizovaných dat jejích uživatelů a zobrazuje je v mapě. Díky tomu se může každý podívat, kudy lidé nejčastěji běhají, chodí, jezdí na kole nebo třeba plavou v jeho městě, zemi nebo kdekoli to dotyčného zajímá. Data jsou zcela anonymní, takže vysledovat nějakého konkrétního člověka podle mapy nelze, celá záležitost by tedy měla být naprosto bezpečná.

pentagon

Mapa je velice zajímavým počinem a ve vyspělém světě, jako například v okolí Pentagonu v americkém Arlingtonu, žádné citlivé údaje prozradit nedokáže.

A asi by i byla, pokud by fungovala jen ve vyspělých zemích, kde službu využívá takové množství lidí, že s mírnou nadsázkou neexistuje místo, na kterém by si alespoň někdo z uživatelů v životě nebyl zaběhat, zaplavat nebo zajezdit na kole. Problém nastal v zemích, jako je Somálsko, Sýrie nebo Afghánistán, kde je "domorodých" uživatelů naprosté minimum a i ti se zpravidla pohybují hlavně v okolí největších měst. Za to se tam ale nachází spousta zahraničních vojáků, v některých případech navíc ne zrovna oficiálně.

V takových zemích se totiž na mapě tu a tam objevily body, které ačkoli se nachází "uprostřed ničeho" a těžko lze předpokládat, že by se tam najednou vyskytla celá vesnička domorodců, denně používajících smartphony a fitness náramky, svítily celou řadou především běžeckých tras. Po přiblížení mapy se pak krásně ukázaly ohraničené areály zahraničních vojenských základen, poměrně detailně vykreslené běžeckými trasami vojáků, kteří si samozřejmě dopřávali pravidelnou dávku tréninku i během mise, běhali kolem plotů a budov svých základen a vesele používali svoje náramky a aplikace.

niger

To se však změní, pokud se podíváme například do Nigeru, kde jediná aktivita široko daleko prozrazuje pozici americké základny bezpilotních letounů.

Malér byl na světě. Kromě toho, že získané informace mohou použít (a téměř s určitostí použijí) cizí tajné služby nebo teroristé, okamžitě se jich chytli i různí investigativní novináři a internetoví blogeři. Ačkoli americké ozbrojené složky nebyly zdaleka jediné, koho celá záležitost postihla (například Číňanům se podařilo prozradit svoje pozice v Jihočínském moři, Tchajwanci "ukázali" svoje tajné raketové základny a Rusové "upřesnili" pozice svých základen v Sýrii), dopady pro ně budou asi největší. Díky mapě se totiž potvrdila existence a ukázala přesná poloha zařízení, o jejichž existenci se dosud pouze spekulovalo - základen v Jemenu a Somálsku, letiště pro bezpilotní letouny v Nigeru, koaličních strongpointů na území Sýrie nebo blíže neurčeného zařízení v Djibouti, pravděpodobně spadajícího pod CIA.

djibouti

Běžce, kteří takhle krásně na mapu nakreslili tajné zařízení v africkém Djibouti, jistě nečeká pochvala od nadřízených.

Oficiální vyjádření americké armády, stejně jako dalších armád, se většinou omezila na obecné řeči o hackerech a o tom, že budou přijata patřičná opatření. Ve skutečnosti se však o žádný hackerský útok nejednalo; hackeři jsou útočníci, zneužívající bezpečnostních děr a chyb k tomu, aby se dostali k datům, která nejsou běžně přístupná. V tomto případě se jednalo pouze o kreativní využití dat veřejně dostupných, u nichž si nikdo neuvědomil, že i po anonymizaci mohou leccos prozradit. Armády jistě přijmou potřebná opatření, aby se totéž neopakovalo a mnoho příslušníků jistě čeká kvůli jejich nezodpovědnosti pěkný průšvih, avšak v dnešním přetechnizovaném světě lze očekávat, že to nebyl poslední incident tohoto typu.

 autor: Griffon