Tak trochu jiné Velikonoce v Irsku aneb Velikonoční povstání

 02. 04. 2018      Military Články


V roce 1916 proběhlo v Irsku během velikonočních dnů povstání známé jako Easter Rising. Jednalo se o pokus militantních irských republikánů o získání nezávislosti na Spojeném Království. Vůdci povstání však zřejmě tušili, že nebude dosaženo cíle vzpoury.

estare rising2

Povstání trvalo 6 dní, bylo vedeno irským republikánským bratrstvem ve dnech 24. dubna až 30. dubna. Vzpoury se účastnili členové vojenské organizace Irští dobrovolníci vedeni advokátem Patrickem Pearsem ale i Irská občanská armáda pod vedením Jamese Connolly, k povstání se přidalo i feministické hnutí irských žen (Cumann na mBan). Cílem bylo obsadit klíčové pozice v Dublinu a vyhlásit nezávislost Irské republiky na Británii. Proběhlo i několik dalších akcí v různých částech Irska, ale s výjimkou událostí v Ashbourne, tyto zásahy neměly větší význam. Velikonoční povstání však nebylo v době svého průběhu veřejností přijímáno nijak pozitivně. Během 6 dní bylo povstání potlačeno.

Easter-Rising-British-reaction-720x340

Reakce Britů na povstání

Důvody, osvětlující, proč se povstání nezdařilo, mohou někomu připadat i tragikomické. Povstalci se totiž například nebyli ani schopni zmocnit hlavního sídla tedy Dublinského hradu, ačkoliv byl hlídán pouze 6 ozbrojenci. Velitelé akce si všímali určitých nedostatků plánu celé akce. Britové totiž odhalili plánovanou dodávku zbraní z Německa a celou loď i s nákladem potopili. Ačkoliv si byli účastníci povstání vědomi, že svobodu pro Irsko při této vzpouře nezískají, chápali svůj čin jako první krok k osamostatnění Irska.


Jak je již výše zmíněno, velitelé akce předpokládali, že cíle povstání nebudou naplněni a dokonce, že je bude čekat trest smrti. I přesto však obsadili některé významné dublinské budovy, ve kterých se zabarikádovali a vlastně jediné co mohli dělat, bylo čekat na odvetu Britů. Úkolem vzbouřenců bylo vydržet v obsazených budovách tak dlouho dokud samotní Britové ustoupí. Vzpomínkou na tuto vzpouru dodnes zůstává text proklamace, který během povstání vznikl a je nazýván Proclamation of the Irish republic, v překladu to znamená - Vyhlášení Irské republiky.

Easter_Proclamation_of_1916


Nejedná se o čistě právní text ani o ústavu či deklaraci. Text se obrací k lidu Irska a je o něm často hovořeno jako o „národní básni", což vůbec není od věci, neboť na značné části celého textu se podílel i Pádraig Pearse, který byl spisovatel i básník. Původních 1000 kopií se přepravovali víceméně přes noc s pomocí starého tiskařského vybavení, tisk kopií byl doprovázen i strachem z odhalení. Autorství konkrétních částí Proklamace není dodnes známo. Ovšem ti, kteří Proklamaci později podepisovali si museli být vědomi, že podepisují de facto svůj rozsudek smrti.

Opravdu byli vůdci povstání válečným soudem odsouzeni k smrti a následně popraveni. Nicméně povstání nebylo neúspěšné, neboť pomohlo Irským republikánům, aby se dostali do čela irské politiky. A již v následujících všeobecných volbách ve Spojeném království v roce 1918, vyhráli v Irsku republikáni 73 křesel ze 105 do Britského parlamentu. Účastníci, kteří přežili tzv. Velikonoční povstání, vyhlásili nezávislý parlament a založili Irskou republiku. Britská vláda odmítla uznat nově vyhlášený stát, což vedlo k Irské válce za nezávislost.

O povstání pojednává i dokumentární film nazvaný Krvavé Velikonoce v Dublinu. Originální název filmu je A Terrible Beauty.

 autor: Tereza