Trump, Evropa a obranyschopnost

 10. 01. 2018      Články

Současný americký prezident Donald Trump je jistě kontroverzní postavou a názory na něj se mohou různit, jedno je však jisté; Trump rozhodně není velkým příznivcem toho, aby Spojené státy jako dosud dominovaly Severoatlantické alianci. Americký příspěvek představuje suverénně největší část celkového rozpočtu NATO a Američané tak de facto na svoje náklady zajišťují obranu Evropy, zatímco řada evropských států se spíše "veze", než aby byly plnohodnotnými vojenskými partnery. To je na jednu stranu pro Evropu krajně nepříjemné, protože to znamená, že se při svojí obraně už nemůže jako dosud plně spoléhat na to, že ji přijde armáda USA zachránit. Na druhou stranu to však evropské státy tlačí k tomu, aby se začaly o svoji obranu konečně starat samy, což je rozhodně dobře.

training

Fotografie z cvičení proběhlého v rámci operace Atlantic Resolve.

Tato situace už odkryla jeden ze zásadních problémů většiny evropských ozbrojených složek; až polovina financí, investovaných do obrany, je v Evropě utracena za administrativu a úředníky a nikoli za armádu a vojáky jako takové. Investice do výzbroje pak představují průměrně pouhých 20% celkových nákladů na obranu. V USA oproti tomu na administrativu připadá pouhá čtvrtina obranného rozpočtu a do výzbroje investují téměř třetinu.

Ještě zásadnějším problémem však podle analytiků je, že armády jednotlivých evropských států dostatečně nespolupracují. Vzájemná komunikace velení národních armád je komplikovaná, pořádá se zcela nedostatečný počet mezinárodních cvičení, na kterých by armády trénovaly spolupráci a pokud se v tomto ohledu přece jen něco děje, děje se to zpravidla opět jen a pouze díky vedení a penězům USA.

Mezi tím se bezpečnostní situace ve světě rychle zhoršuje a Evropa si tak nemůže dovolit luxus nastalé problémy ignorovat, nebo při jejich řešení zbytečně ztrácet čas. Z jedné strany se tak ozývají hlasy volající po rychlém navýšení obranných rozpočtů a lepší spolupráci v rámci NATO, z té druhé pak přichází návrhy na založení "Evropské armády", která by do budoucna mohla NATO nahradit.

europa

  Vojáci několika evropských armád společně vyvěšují vlajku před jednáním ohledně vojenské budoucnosti Evropy.

Zastánci evropské armády často říkají, že NATO už je dnes překonaným konceptem, hluboce prorostlým výše zmíněnými problémy a Evropa tak potřebuje učinit radikální krok, aby byla schopná zajistit svoji obranu vlastními silami. Její kritici zase celkem správně upozorňují na fakt, že vznik armády v rámci EU by jistě vedl k obrovským nákladům na byrokracii a těžko by tak v tomto směru přinesl zlepšení, a to všechno jen proto, aby vzniklo de facto další NATO, ale už bez vedení a hlavně peněz z USA.

Častým cílem kritiky je i myšlenka, že evropská armáda by samozřejmě měla mít sjednocenou výzbroj; těžko si totiž lze představit, jak většina evropských zemí utrácí obrovská množství peněz za kompletní přezbrojení svých vojáků kvůli kompatibilitě v rámci nově vzniklé armády EU. Navíc by to téměř jistě znamenalo konec těch evropských zbrojovek, jejichž produkci by evropská armáda neodebírala, což je něco, co národní státy určitě nebudou chtít dopustit.

Evropa se nachází na zásadním rozcestí a rozhodnutí, které učiní, může rozhodnout o tom, zda se v budoucnu dokáže ubránit, pokud bude napadena. Všichni se však shodují, že je potřeba promptně zlepšit evropskou obranyschopnost, což prospěje nejen Evropě, ale i USA, které pod Trumpovým vedením očividně nechtějí být nadále tím, kdo je kromě sebe vojensky zodpovědný i za celou Evropu...

 autor: Griffon