Válka v Perském zálivu - před 25 lety

 20. 01. 2016      Články

Výročí 25let - Válka v Perském zálivu

Před dvaceti lety 17. ledna 1991 zahájila americká armáda s řadou spojenců v Perském zálivu operaci Pouštní bouře. Svět tak reagoval na iráckou invazi do Kuvajtu v srpnu 1990. Za měsíc a půl Iráčany z bohatého Kuvajtu vyhnali, svrhnout diktátora Saddáma Husajna se jim ale nepodařilo. Válka v Zálivu si podle některých odhadů za šest neděl vyžádala na 145 tisíc životů.

Válka v Perském zálivu patří k největším vojenským konfrontacím od druhé světové války a někdy se jí přezdívá první válka "v přímém přenosu". Několikatýdenní válečné běsnění takřka nepřetržitě přenášely desítky televizních stanic do celého světa.

Lednovým vpádem do Perského zálivu americká armáda spolu s vojáky čtyřiatřiceti států včetně Československa odpověděla na iráckou invazi do Kuvajtu o pět měsíců dříve.

Invazi odsoudil skoro celý svět, mimo jiné třeba OSN či Liga arabských států. Sankce vůči Iráku zavedla i Čína a tehdejší Sovětský svaz. Naopak Organizace pro osvobození Palestiny, Jordánsko, Tunisko, Alžírsko nebo Súdán krok Saddáma Husajna přivítaly.

Protiirácká koalice do boje vyslala necelých 700 tisíc vojáků, většina z nich pocházela ze Spojených států. Irák měl v bohatém Kuvajtu přes půl milionu mužů. Na šedesát tisíc iráckých vojáků skončilo v zajetí.

Spojenci irácké vojáky z malé monarchie vyhnali přesně po 43 dnech. Za necelých padesát dnů ale podle nejčernějších odhadů o život přišlo na 145 tisíc lidí, z toho asi 110 tisíc iráckých vojáků, 40 tisíc iráckých civilistů a 340 vojáků spojeneckých sil.

Jeden z hlavních důvodů, proč se "Tyran nad Tigridem" rozhodl napadnout Kuvajt, byla neschopnost Iráku vymanit se z dluhů po osmileté irácko-íránské válce. Země mohla platit jen ropou, nic moc jiného neměla, jenže největší vývozce černého zlata byl právě sousední Kuvajt.

I proto iráčtí vojáci při ústupu zapálili přes 700 ropných vrtů. Uhasit se je podařilo až v listopadu 1991. Každý den v Kuvajtu shořelo okolo šesti milionů barelů ropy a zemi zamořovaly saze, aerosoly, nespálené sloučeniny uhlíku, oxidy síry a dusíku. Plameny byly vidět na 1 100 kilometrů daleko.

I když válka skončila osvobozením Kuvajtu, sesadit iráckého diktátora se Američanům s prezidentem Georgem Bushem nepodařilo. Saddám Husajn byl u moci až do roku 2003: do americko-britské invaze do Iráku, kterou vedl Bushův syn George W. Bush.

Statistiky-Fakta-Čísla:

  • Válka trvala přesně 43 dní
  • Náklady činily 61 až 71 miliard dolarů (až 1760 miliard korun)
  • Škody v Iráku se odhadovaly na 200 miliard dolarů na infrastruktuře a 60 miliard dolarů v Kuvajtu
  • Koaliční vojska disponovala 670,000 vojáky z 28 zemí z toho asi 425,000 byli vojáci Spojených států, Irák disponoval 545 000 vojáky
  • Obětí mezi spojenci bylo cca 350, iráckých vojáků odhadem padlo 20 až 40 tisíc.
  • Cena ropy během války vzrostla z 13 na 40 dolarů za barel
  • Cena zlata na burzách se dočasně zdvojnásobila
  • Spojenci provedli na Irák asi 100 000 leteckých útoků a shodily 88 500 tun bomb.
  • Na jihu země byly zřízeny bezletové zóny. Saddámova armádní technika byla po válce prakticky zničena a od té doby nedosáhla stavů a síly z roku 1990.
  • Podle OSN došlo během války při uvolnění 15 000 tun zplodin z ropných vrtů do atmosféry k „rozsáhlé ekologické katastrofě“
  • Část veteránů z války (např. pěchota, která se pohybovala mezi zapálenými ropnými poli) trpí psychosomatickými, respiračními, imunitními, psychickými či jinými poruchami, dnesk označováno jako „syndrom Války v zálivu“

Pokud ještě nemáte dost tak tady je skvělý dokument:

 autor: Redakce