Vasilij Blochin - vlastníma rukama zabil 50 tisíc lidí!

 16. 08. 2016      Články

Není jasné, kdo byl jeho první obětí, ví se jen, že to bylo v roce 1924, to bylo Blochinovi 29 let. To už pracoval pro Čeku, tehdejší tajnou službu, která si ho vyhlédla pro jeho bezskrupulóznost, tedy že nikdy nebyl v rozpacích, jestli se něco sní či nesní. Jak uvedli jeho nadřízení, zabíjení mu nečinilo naprosto žádné problémy. Od první popravy ve sklepeních Lubjanky zabíjel prakticky denně po dobu neuvěřitelných 29 let! Nezabíjel ranou do týlu, protože jak sám řekl: „Je kolem toho spousta krve“ snažil se ale střílet své oběti do krku, aby přetnul míchu. Jeho další specialitou byla pistole Walther PP, kterou používal místo běžných, ale nespolehlivých ruských Nagantů vz. 1895. Walthery si s sebou k popravám nosil vždy v osobním kufříku.

01
Walther PP

Jeho zručnosti ve vražedném řemesle si všiml samotný Stalin, který mu začal svěřovat popravy svých bývalých blízkých spolupracovníků, kteří u něj upadli v nemilost. Největší úkol však Blochonovi připadl v roce 1940. Na tajné poradě u Stalina totiž bylo rozhodnuto, že je potřeba zlikvidovat polský důstojnický sbor, ale také veškerou inteligenci, příslušníky kněžského stavu a podnikatele … Část Polska byla okupována Sovětským svazem a zajatecké tábory byly plné desetitisíců Poláků. Ono nechvalně známé zabíjení polských důstojníků v Katyňském lese, to byla jeho práce, stejně tak řádil v Kalinině, kam byli dopravováni polští vězni z Ostašovského tábora.

02
Jeden z masových hrobů – Polská Katyň

Popravy probíhaly podle předem daného scénáře. V rudě vymalovaném předpokoji vězně čekala tříčlenná komise, která mu položila pár otázek ohledně identifikace. Pak byly dotyčnému nasazeny pouta a byl převeden do další místnosti. Tam mu Blochin přiložil k hlavě pistoli a zmáčkl spoušť. To bylo vše. Blochin se sám ve své práci vyžíval. Nosil koženou kapuci, dlouhou řeznickou zástěru, kožené rukavice až po loket a leteckou kuklu s brýlemi.

03
Vasilij Blochin

Blochin pracoval metodicky dlouhé hodiny bez nejmenší přestávky. Za noc byl schopen sám zabít 300 lidí. Vraždění Poláků z Ostašovského tábora mu trvalo měsíc a půl. Když vše skončilo, pro své spolupracovníky uspořádal tradiční pitku vodky.  Za svůj nebývalý výkon byl odměněn Řádem rudého praporu. Později byl povýšen do hodnosti generálmajora. Neupil se k smrti, ani nespáchal sebevraždu, jak se tradovalo. Dál pokračoval v tom jediném, co uměl, zabíjení lidí. Zemřel na mrtvici v roce 1955, poslední popravu provedl o dva roky dříve. Je pohřben v Aleji zasloužilých na hřbitově v centru Moskvy. Na jeho náhrobku stojí: Věčná paměť…

Ilustrace toho jak bezcytně a "jak na běžícím páse" to asi probíhalo v Katyni:

 autor: Redakce